Jak vypadal běžný den ptáka dodo? Ponořte se do příběhů z 12 000 let starého močálu plného kostí

Vykopávky na ostrově Mauricius pomohly badatelům k bližšímu pochopení života a fungování ptáka dodo. Tedy známého dávno vyhynulého druhu.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

V roce 2015 se badatelé zabývali pročítáním a důkladným průzkumem více než 180 let staré zprávy Společnosti pro přírodní historii na Mauriciu. To je malý ostrov východně od Madagaskaru. Zpráva uváděla některé zajímavé okolnosti. Autor, francouzský zoolog Julien Desjardins, popisoval v roce 1832 místní močál, který je „tak plný vyhynulých zvířat, že jen natáhnete ruku pod hladinu vody a vytáhnete kosti.“

Dlouho zapomenutý močál

Po zralé úvaze se tedy badatelé rozhodli tuto lokalitu v podobě malého týmu navštívit. Přidali se k nim lidé z Fondu pro zachování přírodního bohatství Mauriciu a zástupci Constance Group, firmy, které močál patří. S technikou i lopatami se vydali do různých míst v mokřadu, nejprve ale bez úspěchu. Pak narazili kousek od cesty na malý vyschlý močál, který byl kostí opravdu doslova plný. Několik jich dokonce patřilo vyhynulému ptáku dodo.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Julia Heinen

Dodo neboli dronte mauricijský byl velký opeřenec, který však ztratil schopnost létat. Stal se tak snadnou kořistí lidí. Tyto ptáky často lovili hladoví námořníci. Rovněž krysy, které se na lodích vyskytovaly, přispěly k jejich vyhlazení. Poslední jedinec tohoto druhu nejspíš zemřel někdy mezi lety 1662–1693. Tedy méně než století poté, co byl ostrov v roce 1598 poprvé kolonizován lidmi. Dodo se od té doby stal jakýmsi obecným symbolem vymírání.

Popisy v lodních denících a kresby

Dronte byl popsán v lodních záznamech, kde se našlo i několik kreseb. Ty byly později zkopírovány a značně přehnány, takže vznikl dojem velmi tlustého ptáka. To ovšem vůbec neodpovídá realitě. Předky ptáka dodo byli holubi, tento druh se však přizpůsobil prostředí s dostatkem potravy a vyrostl natolik, že nedokázal vzlétnout. Dronte měl na výšku asi metr, vážil přes 10 kilogramů a měl velký zobák, kterým nejspíš pojídal ovoce. V jednom vrhu bylo jen jedno mládě.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tito ptáci vypadali vlastně docela podivně a dneska nenajdeme zvíře, které by se s nimi dalo srovnat. Stejně tak neexistují jejich vycpaniny. Vymřeli zkrátka ještě předtím, než bylo možné je jakkoli podrobněji popsat. Právě to je důvod, proč se celý druh stal tak vytrvalou záhadou. Ačkoli byl dodo zkoumán více než jiní vyhynulí ptáci, stále je pro nás záhadou vlastní život tohoto druhu, stejně jako soužití s ostatními zvířaty na ostrově.

Kosti obřích želv, sov a kaloňů

První výlet do mokřadu byl úspěšný a ukázalo se, že celá lokalita je stará 12 000 let. Kromě Madagaskaru a Aldabry je to také nejstarší místo vykopávek v západní části Indického oceánu. To archeologům dovoluje vydat se do místní historie dál než kdy předtím. Dokonce tedy do časů před lidským příchodem a následnou transformací ostrova. Vrstvy mokřadu byly na kosti velmi bohaté, dohromady se jich při vykopávkách objevilo na 2 000 kusů.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Julia Heinen

Většina z nich byla mohutná a patřila obrovským želvám. Mezi nimi byly také pozůstatky ještěrek, ptáků dodo a kaloňů. Vyskytl se také jeden druh sovy, která se specializovala právě na lov ještěrek. Močál kosti výborně zachoval díky vysokému obsahu vápence. Půda je tak méně kyselá a kosti se nerozpustily, jako je tomu v jiných oblastech. Dodo i želvy jedli ovoce a rozšiřovali tak dále semena. Jejich vyhynutí tudíž ohrozilo i rostliny.

Obnova místa do předlidské éry

Nálezy kostí a semen snad badatelům pomohou odhalit následky lidské přítomnosti na ostrově. Možná tak bude znám celý příběh změn terénu za posledních 12 000 let, kdy se projevila i změna klimatu a dopad obrovských cyklónů. Prozatím byly vykopávky uzavřeny a čekají na návrat expedic během několika dalších let. Stále je dostatek dat a nálezů, které je potřeba pečlivě prozkoumat a následně s nimi seznámit veřejnost i vědeckou obec.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pak už je jen otázkou, na co se zaměřit příště. Kosti zůstávají na ostrově a týmy se těší na další spolupráci s místní samosprávou i organizacemi. Ideálním výhledem do budoucna je obnova lokality coby příkladu, jak vypadal život v tehdejší době. Bohužel však bez ptáka dodo, který už je navždy ztracen. Je ale pro badatele ukázkou toho, že při pečlivém hledání na správném místě se dá vyjevit příběh nejspíš každého druhu.

Kdy jste na tohoto opeřence narazili poprvé a jaký byl váš dojem?

Zdroj: ScienceNordic

Diskuze Vstoupit do diskuze
100 lidí právě čte
Zobrazit další články
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Jednodenní půst může mít výrazný pozitivní vliv na vaše tělo i mozek. Dokonce prý prodlužuje život
Události247.cz
Události247.cz
EU ovládají oligarchové, kteří chtějí zničit menší členské státy, myslí si polský premiér. Vyzval k radikálnímu řešení
ArmádníZpravodaj.cz
ArmádníZpravodaj.cz
Přezbrojení tankového vojska České republiky. Vítězství téměř kontumační – Leopardy 2 pro AČR
adbz.cz
adbz.cz
Netýrejte svého psa procházkami v horkých dnech. Číhá na něj mnohem víc nebezpečí, než si myslíte