Matku a mládě dělily jen centimetry, přesto umíralo. Golfista zachránil novorozeného muflonka

Golfista Dušan zaslechl při ranní hře na Kaskádě u Brna úpěnlivý nářek. Za plotem oddělujícím hřiště od lesa našel čerstvě narozené muflonče, které se samo nedokázalo vrátit k matce.

Foto: Pickpik

Bylo to ráno v první polovině května 2026, tiché a rutinní, jaká golfové resorty mívají před náporem víkendových hráčů. Dušan hrál poblíž jedné z jamek na 27jamkovém hřišti Golf Resortu Kaskáda, zasazeném do údolí mezi Kuřimí a Jinačovicemi, asi patnáct kilometrů od Brna. Pak se ozvalo něco, co na green nepatří: vytrvalý, úpěnlivý pláč. „Stačilo jít po hlase,“ popsala později Veronika Mojžíšová, marketingová manažerka resortu. Dušan našel novorozené muflonče na straně hřiště. Prosmýklo se pod plotem, který odděluje areál od okolního lesa, a zpátky se dostat nedokázalo. Matka stála za plotem. Pár metrů, a přesto nepřekonatelná bariéra pro mládě staré nanejvýš pár dní.

Pár metrů, které rozhodovaly

Novorozené muflonče je v prvních dnech života zcela závislé na matce, na jejím mléku, teple a ochraně. Odborná literatura uvádí, že mufloni kladou mláďata od března do května, obvykle jedno, výjimečně dvě. Polovina května je tedy pro čerstvě narozené mládě biologicky realistický termín. Bez kontaktu s matkou by ale nemělo šanci přežít víc než několik hodin.

Dušan reagoval rychle, a jak se ukázalo, správně. Mládě k němu podle Mojžíšové jako by samo přišlo, jako by pomoc vycítilo. Golfista ho zvedl, přenesl jen pár metrů za plot a položil na stranu lesa. Kontakt omezil na naprosté minimum. Matka mládě ihned přijala. Žádné váhání, žádné odmítnutí. To je klíčový detail celého příběhu, protože právě okamžité přijetí matkou potvrzuje, že zásah proběhl správně.

Proč záleží na každé vteřině kontaktu

Mezi lidmi koluje poučka, že stačí jediný lidský dotek a matka mládě odmítne. Tak jednoduché to není. Český svaz ochránců přírody dokumentuje i případy, kdy se matka vrátila k mláděti po přímém kontaktu s člověkem. Riziko ale existuje: lidský pach zvyšuje pravděpodobnost stresu a komplikací při návratu. Proto záchranné stanice doporučují u kopytníků při nezbytném přesunu nepoužívat holé ruce, ideálně mládě zabalit do trávy, sena nebo listí.

Dušan neměl po ruce rukavice ani metodický leták. Měl ale instinkt udělat to rychle a krátce. A právě v tom spočívá rozdíl mezi záchranou a dobře míněnou katastrofou.

Kaskáda: hřiště na hraně lesa

Že se zrovna na Kaskádě odehrál příběh se zvířetem, není náhoda. Resort sám staví svou identitu na propojení s krajinou; oficiální web zmiňuje třináct jezírek a hřiště zasazené do přírodního údolí. Areál sousedí s přírodním parkem Baba a oblastí, kde muflon není žádný nováček. Místní naučná stezka v Jinačovicích popisuje muflony žijící ve volné přírodě po historickém úniku z obory a už klubový zpravodaj Golf Clubu Brno z roku 2019 avizoval návrat velkého stáda muflonů do okolí.

Kaskáda má ostatně s „rezidentními“ zvířaty zkušenosti. Před dvěma lety média psala o labuťácích Karlovi a Pepovi, kteří se stali neoficiálními maskoty hřiště. Příběh muflončete je ale jiný; nešlo o dlouhodobé soužití, ale o akutní zásah, kde rozhodovaly minuty.

A mufloni v lidských areálech nejsou česká rarita. Thomayerova nemocnice v Praze hostí dlouhodobě volně žijící stádo v sousedství Kunratického lesa, IKEM hlásí pravidelné rozmnožování muflonů přímo ve svém areálu. Centrální statistika pro takové průniky neexistuje, ale příkladů přibývá.

Kdy zasáhnout a kdy nechat přírodu být

Video ze záchranné akce, sdílené na facebookovém profilu Golf Clubu Brno, překročilo čtvrt milionu zhlédnutí. Kombinace bezbranného novorozence, klidného zásahu a okamžitého šťastného konce zabírá spolehlivě. Jenže právě virální dosah takových příběhů může vést k nebezpečnému závěru: že každé zdánlivě opuštěné mládě potřebuje lidskou pomoc.

Většinou nepotřebuje. Základní pravidlo Národní sítě záchranných stanic zní:

• Nezasahujte, pokud mládě není viditelně zraněné, hlasitě nevolá, zmateně nepobíhá, nepronásleduje lidi a neleží na vyloženě nebezpečném místě.
• Přesuňte jen o pár metrů, pokud je v bezprostřední pasti, na cestě, za plotem, v odvodňovacím kanálu. Ideálně přes trávu, listí nebo rukavice.
• Volejte odborníky při zranění, viditelném vyčerpání nebo nejistotě. Centrální dispečink funguje denně od 7 do 22 hodin na čísle 774 155 155. Pro oblast Kuřimi je nejbližší záchranná stanice Jinačovice provozovaná Zoo Brno, kontakt 702 137 837.

Dušanův zásah fungoval proto, že splňoval přesně tuto logiku: mládě bylo v pasti, návrat bez pomoci nebyl možný, kontakt trval co nejkratší dobu. Nebyl to příběh o mazlení se s divokým zvířetem. Byl to příběh o tom, že někdy stačí zvednout novorozence, přenést ho tři metry a položit zpátky do světa, kam patří. Matka už si ho našla sama.