Kudlanka nábožná už není rarita z jižní Moravy. Našli ji i ve Špindlerově Mlýně, za šířením stojí jeden teplotní práh

Ještě na přelomu tisíciletí byste kudlanku nábožnou hledali výhradně na výslunných stráních jižní Moravy, mezi teplomilnými trávami Pálavy a Podyjí.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Dnes ji správci Krkonošského národního parku evidují v nadmořských výškách, kde by ji entomologové před dvaceti lety považovali za omyl v determinaci. Příběh jejího tažení napříč Českem vypráví víc než jen zoologickou kuriozitu: je to živá mapa toho, jak se česká příroda pod tlakem rostoucích teplot přepisuje v reálném čase.

Od Pálavy ke Krkonoším: tři dekády nenápadného pochodu

Expanze kudlanky nábožné (Mantis religiosa) po českém území probíhá ve vlnách. V devadesátých letech obsadila celou Moravu včetně Jeseníků a Beskyd. Po roce 2000 překročila pomyslnou hranici do Čech, nejprve Kolínsko, Nymbursko a Mělnicko, poté střední Čechy a Prahu. Odborná práce z roku 2008 už dokládala rozmnožující se populaci ve středních Čechách a Agentura ochrany přírody a krajiny dnes pro Moravský kras konstatuje, že tam je kudlanka „zcela běžná“.

Zlomový okamžik pro horské oblasti přišel v roce 2019. Ročenka Správy KRNAP zaznamenala první volný nález kudlanky v Krkonoších, u Bolkova nedaleko Rudníku, v nadmořské výšce 680 metrů. Tehdy to autoři opatrně označili za možný náhodný výskyt. O sedm let později, v září 2026, už tisková zpráva KRNAP hovoří o několika letošních pozorováních a vyzývá veřejnost, aby hlásila další nálezy. Správa parku teprve shromažďuje data, aby odlišila ojedinělé záběhy od pravidelnějšího osídlení. Směr je ale zřetelný.

Tři cesty do hor: teplo, vítr a nechtěný stopař

Jak se šesticentimetrový hmyz, který rozhodně nepatří mezi vytrvalé letce, dostane z moravských stepí do krkonošského podhůří? Entomologové popisují trojici mechanismů, jež se navzájem doplňují.

• Klimatické oteplení prodlužuje vegetační sezonu a zvyšuje šanci na úspěšné přezimování vajíčkových pouzder, takzvaných ooték. Studie publikovaná v časopise Web Ecology zdůrazňuje, že pro trvalé usazení populace hrají klíčovou roli mírnější zimy, vyšší teplota nejchladnějšího čtvrtletí a časné jaro.
• Pasivní zanášení větrem při letních bouřkách dokáže přemístit jedince na vzdálenosti, které by aktivním letem nikdy nepřekonali.
• Neúmyslný převoz dopravou: ootéky přilepené na karoseriích, v nákladových prostorech kamionů nebo na železničních vagonech. Odborný text v časopise Živa upozorňuje, že výskyt kudlanek se nápadně koncentruje podél dálnic a železničních koridorů.

Pro popularizační zkratku funguje teplotní hranice kolem +10 °C, pod ní dospělá kudlanka ztrácí schopnost pohybu, optimum leží okolo +20 °C. Jenže pro stabilní kolonizaci nového území žádné univerzální číslo neexistuje. Rozhoduje souhra faktorů: mírná zima, teplé jaro, nízká teplotní rozkolísanost. Právě tyto podmínky se v českých středohorách a podhůřích posouvají rok od roku příznivěji.

Kde všude v Česku kudlanku potkáte, a kde ji čekat příště

Mapa potvrzených lokalit dnes připomíná spíš síť než izolované body. Na Moravě je druh rozšířený prakticky plošně. V Čechách přibývají záznamy z Prahy-Troje, kde Zoo Praha pořádá komentované vycházky za volně žijícími kudlankami na Sklenářce. Regionální magazín Krkonoše a Jizerské hory eviduje nálezy u Jablonce nad Nisou, v Rýnovicích, u Osečné v Podještědí, na Děčínsku, v Českém Švýcarsku i v Českém středohoří.

Kdo chce kudlanku spatřit, měl by hledat na suchých, vyhřátých stanovištích: stepní stráně, zanedbané trávníky, výslunné meze, okraje křovin, ruderalizované plochy při silnicích. Česká společnost entomologická ji pro rok 2026 vyhlásila Hmyzem roku, i proto, že ji dnes může potkat prakticky kdokoli od Znojma po severočeské předhůří.

Co kudlanka prozrazuje o proměně české krajiny

Expanze jednoho druhu hmyzu by sama o sobě mohla vypadat jako zajímavost pro specializované časopisy. Jenže kudlanka cestuje ve společnosti. Autoři z časopisu Ochrana přírody upozorňují, že stejnou rychlostí a stejným směrem se šíří ohniváček černočárný, okáč Brinthesia circe nebo otakárek ovocný. Mezi čerstvé návraty a posuny patří modrásek jetelový, hnědásek chrastavcový, žluťásek Colias erate nebo babočka Libythea celtis.

Teplomilné druhy přicházející od jihu zvyšují druhovou pestrost nížin a pahorkatin. Současně ale totéž oteplování vytlačuje chladnomilné a specializované horské druhy, které nemají kam ustoupit. Přírůstek na jedné straně bilance neznamená rovnováhu na straně druhé; celkový úbytek hmyzu v české krajině pokračuje bez ohledu na to, kolik nových jižanů překročí moravsko-českou hranici.

Našli jste kudlanku? Tady ji nahlásíte vědcům

Každý nález má pro entomology hodnotu. Stačí fotografie, datum a přesné místo pozorování. Nejpraktičtější cestou je aplikace iNaturalist, která data automaticky zpřístupní výzkumníkům po celém světě. V Krkonoších KRNAP navíc výslovně žádá o zasílání nálezů na adresu [email protected]. Kudlanku při setkání nechte být, neškodí, nekouše a chemické postřiky v její blízkosti nemají co dělat. Pokud zabloudí do bytu, šetrně ji přemístěte na nejbližší keř.

Česká společnost entomologická zároveň připomíná, že za hranicemi se k nám blíží další příbuzné druhy: kudlanka zakavkazská, větší a s tmavými pruhy na spodní straně předohrudi, a drobnější kudlanka Spallanzaniho. Rozlišit je od naší kudlanky nábožné zvládne i laik, stačí si předem prohlédnout srovnávací fotografie na webu Zoo Praha.