Záhada lochneské příšery a možné řešení: Prý nešlo o monstrum, ale o obyčejného úhoře

Novozélandští vědci provedli analýzu vzorků DNA z jezera Loch Ness, aby lépe porozuměli zdejšímu ekosystému. Jejich výzkum však neprokázal existenci obřích příšer, jak se traduje v různých svědectvích a legendách o jezeře. Namísto toho přišli s teorií, že příšera Loch Ness by mohla být ve skutečnosti obří úhoř. 

Pravda o Lochn Ness

Vědci získali 300 vzorků vody z různých částí jezera a analyzovali DNA, kterou extrahovali z biologického materiálu. Zjištěné údaje naznačují, že v jezeře je hojně přítomna DNA úhoře říčního. Vedoucí vědeckého týmu, genetik Neil Gemmell, zdůraznil, že jejich cílem nebylo dokázat nebo vyvrátit existenci lochnesky, ale spíše získat detailní povědomí o živém světě v jezeře. Přítomnost DNA úhoře však vyvolala otázku, zda by v jezeře mohli žít gigantičtí úhoři. I když nelze získaná data přímo spojit s velikostí úhořů, množství DNA naznačuje, že tuto možnost nelze zcela vyloučit.

iZdroj fotografie: Eusebius / Creative Commons / CC BY-SA

Někteří v ni stále věří

Přestože výsledky výzkumu naznačují vědecké vysvětlení, někteří místní obyvatelé a pozorovatelé lochnesky zůstávají skeptičtí. Steve Feltham, který je v Guinnessově knize rekordů jako člověk, který nejdéle sleduje Loch Ness, považuje zjištění za ne příliš přesvědčivá. Tvrdí, že v jezeře viděl ploutvonožce již jako dvanáctiletý a že přítomnost úhořů je všeobecně známá. Garry Campbell, který vedl záznamy o zjeveních lochneské příšery, výsledky výzkumu přivítal a doufá, že vědecký zájem o život v jezeře bude pokračovat. Podle něj by nová zjištění neměla ovlivnit turistický ruch, neboť lochneska se stala celosvětovou ikonou bez ohledu na vědecké teorie.