Kočka rybářská loví ve vodě díky částečně zatažitelným drápům a husté nepromokavé srsti
Dvě koťata kočky rybářské se v Zoo Děčín narodila 22. června 2026, poprvé po šesti letech. Druh, který loví ryby pod hladinou patří k nejneobvyklejším kočkovitým šelmám světa.
Obsah článku
Když zoolog Petr Haberland v lednu 2026 spojil dvouletého samce z polské Toruně s roční samicí z Rotterdamu, netušil, jak rychle si pár porozumí. Pět měsíců nato ležela v porodní bedně tři koťata. Jedno, výrazně slabší, uhynulo asi po deseti dnech. Zbývající samec a samice ale podle děčínské zoo „rostou čile“; v polovině července už viděli, pohybovali se po vnitřní expozici a na jejich srsti se rýsovala typická skvrnitá kresba. Návštěvníci by je ve venkovním výběhu mohli spatřit na přelomu července a srpna.
Opravdová kočka, ne vodní kuriozita
Kočka rybářská (Prionailurus viverrinus) patří do čeledi kočkovitých stejně jako domácí kočka nebo gepard. Žádný hybrid s vydrou, žádný taxonomický podvod. „Vydří“ dojem vyvolává výhradně životní styl: druh obývá mokřady, mangrovy a záplavové nížiny jihovýchodní Asie a svůj jídelníček staví na rybách. Právě proto si vyvinul sadu adaptací, které u ostatních koček nenajdeme.
Oproti domácí kočce má robustnější a kompaktnější tělo. Ocas je krátký a silný a funguje jako kormidlo. Srst má dvouvrstvou strukturu: hustá spodní vrstva izoluje a nepropouští vodu až ke kůži. Ale klíč k celému příběhu leží na tlapkách.
Tlapky jako rybářské náčiní
Domácí kočka má drápy plně zatažitelné; při chůzi je nevysouvá, šetří si je ke šplhání nebo obraně. Kočka rybářská funguje jinak. Její drápy se nezatahují úplně do pouzder a lehce vyčnívají i v klidové poloze. Výsledkem je pevná přilnavost na kluzkém bahně, mokrých kamenech i na šupinatém těle ryby.
Druhý rozdíl je ještě nápadnější. Mezi předními prsty má kočka rybářská částečné plovací blány. Nejsou tak rozvinuté jako u vydry, ale ve vodě zvětšují záběrovou plochu tlapy natolik, že zvíře dokáže efektivně pádlovat a manévrovat pod hladinou. Podle San Diego Zoo Wildlife Alliance tato stavba zároveň brání zaboření do měkkého bahna; tlapy se chovají trochu jako sněžnice.
Pro srovnání: gepard má sice také semizatažitelné drápy, ale z úplně jiného důvodu, slouží mu podobně jako hřeby na běžeckých tretrách. Kočka rybářská si naopak přizpůsobila celou tlapu vodnímu prostředí.
Lov, který začíná ťukáním
Lovecká strategie kočky rybářské nemá s kočičím skokem na myš téměř nic společného. Šelma vyčkává na břehu nebo v mělčině, nehybná jako volavka. Pak přijde detail, který fascinuje biology: jemně ťuká špičkami drápů do hladiny. Vzniklé vibrace napodobují pohyb hmyzu dopadajícího na vodní hladinu a lákají ryby ke zdroji.
V mělké vodě následuje rychlý švih přední tlapou; ryba skončí vyhozená na břehu nebo sevřená mezi prsty spojenými blánou. V hlubší vodě se kočka vrhá pod hladinu celou hlavou, někdy i celým tělem, a kořist bere přímo zuby. Podle Smithsonian’s National Zoo se mláďata tuto techniku učí od matky postupně a první pokusy o lov podnikají až ve věku několika měsíců.
Šest let čekání a méně než deset tisíc v přírodě
Poslední mláďata se v Děčíně narodila v roce 2020. Poté následovala dlouhá pauza, ne kvůli nezájmu, ale kvůli logistice. Evropský záchranný program EEP několik let hledal geneticky vhodný pár. Koordinace se podařila až začátkem roku 2026. Haberland skutečnost, že samec a samice zplodili potomky už pět měsíců po prvním setkání, interpretuje jako známku dobré kompatibility i vhodných podmínek v zoo.
V Česku kočku rybářskou podle databáze Zootierliste chovají také zoologické zahrady v Brně, Ostravě a Praze a několik menších zařízení. Celkem ji v Evropě eviduje 38 institucí. Čísla v přírodě jsou méně povzbudivá: odhaduje se méně než 10 000 jedinců. Mokřady mizí pod rýžovými poli a akvakulturními farmami, mangrovy ustupují zástavbě, vodu znečišťují pesticidy. Lokálně kočky hynou na silnicích nebo je zabíjejí farmáři, kteří chrání drůbež.
Děčínský samec a samice zatím objevují vnitřní expozici. Až poprvé vstoupí do vody ve venkovním výběhu, začne pro ně lekce, kterou jejich druh zdokonaloval po tisíce generací: jak proměnit tlapu v rybářský nástroj.