Extrém ze Scovilleho stupnice. Marocký pryšec je silnější než chilli, vědci jím úspěšně vypínají lidskou bolest

Látka z nenápadného marockého keře překonává nejpálivější chilli na světě téměř šestitisíckrát. A po jediné injekci do páteřního kanálu snížila onkologickým pacientům bolest i spotřebu morfinu.

Foto: Consultaplantas - licence CC BY-SA 4.0

Když v květnu 2025 výzkumníci amerických Národních institutů zdraví (NIH) zveřejnili první výsledky testů na lidech, nešlo o žádnou kulinářskou kuriozitu. Devatenáct pacientů s pokročilým nádorovým onemocněním, u nichž ani vysoké dávky opioidů nezabíraly, dostalo jedinou dávku látky zvané resiniferatoxin přímo do bederního mozkomíšního moku. Výsledek: nejhorší bolest klesla v průměru o 38 procent, spotřeba opioidů o 57 procent. Zdrojem té látky je pryšec pryskyřičný, marocký sukulentní keř, který vypadá jako kaktus, ale botanicky patří do čeledi pryšcovitých. A jeho chemická zbraň drtí Scovilleho stupnici způsobem, na který žádná paprička nemůže ani pomyslet.

Tisíckrát silnější než čistý kapsaicin

Scovilleho stupnice vznikla na počátku 20. století jako způsob, jak změřit pálivost, tedy kolikrát je třeba vzorek zředit, než panel ochutnávačů přestane cítit pálení. Nejpálivější chilli na světě, odrůda Pepper X, dosahuje 2,69 milionu Scovilleho jednotek (SHU). Slavná Carolina Reaper se zastavila na 1,64 milionu. Čistý kapsaicin, tedy izolovaná „pálivá“ molekula z papriček, má 16 milionů SHU.

Resiniferatoxin? Šestnáct miliard.

Přepočet je jednoduchý a působivý:

• RTX vs. čistý kapsaicin: zhruba 1 000× silnější
• RTX vs. Pepper X: přibližně 5 900× silnější
• RTX vs. Carolina Reaper: asi 9 800× silnější

Jenže tady čísla přestávají být o pálivosti jídla. Nikdo RTX neochutnává a nikdo si ho nesype do guláše. Hodnota na Scovilleho stupnici je v tomto případě jen srozumitelný převodník toho, jak brutálně silně molekula reaguje s receptorem, který v těle hlídá bolest a teplo.

Klíč jménem TRPV1

Aby dávalo smysl, proč něco tak extrémně „pálivého“ dokáže bolest naopak vypnout, je potřeba se podívat na receptor TRPV1. Tento iontový kanál, poprvé klonovaný v roce 1997, sedí na povrchu nervových vláken, která přenášejí signály bolesti a tepla. Kapsaicin z papriček ho aktivuje, proto pálí. RTX dělá totéž, jen nesrovnatelně intenzivněji.

A právě v té intenzitě je paradox i naděje. Když RTX zasáhne TRPV1 na nociceptoru, otevře kanál dokořán. Do buňky se nahrne vápník a sodík v takovém množství, že nervové zakončení přestane fungovat. Nejde o dočasné znecitlivění jako u lokální anestezie, která plošně blokuje vedení všech signálů. RTX cílí selektivně na vlákna nesoucí TRPV1, ta, která přenášejí bolest. Motorika, hmat, propriocepce zůstávají nedotčeny. Vědci tomu říkají „molekulární chirurgie“ a v preklinických modelech se ukázalo, že u periferního podání se nervová zakončení po čase dokážou obnovit.

Devatenáct pacientů, jedna dávka, první lidská data

Výsledky publikované 27. května 2025 v NEJM Evidence pocházejí z průběžné analýzy první fáze klinického hodnocení. Devatenáct pacientů s refrakterní nádorovou bolestí v oblasti břicha nebo dolních končetin, lidí, kterým standardní léčba včetně silných opioidů nedokázala ulevit, podstoupilo jednorázové intratekální podání RTX při lumbální punkci.

Čísla mluví jasně: průměrná nejhorší bolest klesla z 8,4 na 5,2 bodu na desetibodové škále. Spotřeba opioidů v morfinových ekvivalentech se snížila o 57 procent do 15. dne po podání. U populace, kde každý bod dolů na škále bolesti znamená zásadní změnu kvality posledních měsíců života, jsou to výrazná data.

Bezpečnostní profil ale ukazuje, že nejde o bezbolestný zákrok v přeneseném slova smyslu. Všech 19 pacientů hlásilo alespoň jednu nežádoucí příhodu. U čtrnácti z nich šlo o závažné komplikace, celkem 37 případů. Sedm pacientů mělo retenci moči přetrvávající déle než 24 hodin, tři ztratili schopnost vnímat teplo v zasažených oblastech kůže, u pěti se přechodně prodloužil interval QT na EKG. NIH i autoři studie přesto hodnotí výsledky jako bezpečnostně průchodné, s přihlédnutím k tomu, že šlo o terminálně nemocné pacienty, u nichž alternativy selhaly.

Nejen rakovina: kolena, chodidla a budoucnost bez opioidů

Intratekální podání u nádorové bolesti je jen jedna větev vývoje. Německá farmaceutická firma Grünenthal v srpnu 2022 spustila globální program třetí fáze klinického hodnocení RTX pro bolest při osteoartróze kolene, s cílem získat registraci v EU, USA i Japonsku. Tady se RTX aplikuje přímo do kloubu a princip je podobný: selektivní umlčení TRPV1+ nociceptorů v okolí, přičemž firemní materiály hovoří o reverzibilní defunkcionalizaci, tedy o účinku, který časem odezní a lze ho zopakovat. NIH paralelně zkoumá RTX i u refrakterního Mortonova neuromu, bolestivého zbytnění nervu v chodidle.

Pro nás je relevantní širší rámec. Podle vládní zprávy z roku 2024 užívalo opioidní analgetika pět až sedm procent české populace starší patnácti let a 480 až 670 tisíc osob vykazovalo známky problematického nadužívání. Jakýkoli přístup, který prokazatelně sníží potřebu opioidů, má potenciál změnit nejen onkologickou paliativu, ale celou architekturu léčby chronické bolesti.

Kdy se to dostane k pacientům

Realistický pohled: onkologická intratekální větev je stále v první fázi klinického hodnocení, s průběžnými daty sledovanými zatím 188 dní po podání. Osteoartrózový program je dál (třetí fáze), ale ani u něj otevřené zdroje neuvádějí konkrétní datum uvedení na trh. Pro české pacienty by po úspěšných studiích muselo následovat regulační schválení a jednání o úhradě. Slibovat rok by bylo nezodpovědné.

Co slíbit lze: molekula z nenápadného marockého keře, tisíckrát silnější než cokoliv, co kdy vyrostlo na záhonu s papričkami, právě prošla prvním testem na lidech. A výsledky stojí za pozornost.