Přírodní živly jsou nevyzpytatelné a zdánlivě neškodná bouře se může rázem změnit v učiněnou katastrofu. Své o tom ví obyvatelé jihozápadní Bangladéše, které na konci 20. století zasáhlo nejděsivější tornádo. Podle webu Britannica dodnes nebylo překonáno a jedná se tak o jednu z největších přírodních katastrof, která má na svědomí 1 300 zmařených životů. Doufám, že se tornádo takové síly zase jen tak neobjeví.

Lidé se modlili za déšť

V oblasti panovalo sucho už několik dlouhých měsíců, když tehdejší prezident Husam Muhammad Eršád vyzval celý národ k modlitbám za déšť. V podvečer 26. dubna 1989 se skutečně zatáhlo a vše nasvědčovalo tomu, že přichází tolik vytoužená úleva. Kromě deště se však objevilo i ničivé tornádo. Jeho rozměry byly neuvěřitelné a stejně tak i drtivá síla, s jakou se hnalo na město.

Megabouře aneb Kolize 2 hurikánů: Z vesmíru krásná podívaná, na Zemi apokalypsa

Ničilo vše, co mu přišlo do cesty

Šířka tornáda se pohybovala od neuvěřitelných 1,5 do 2,4 km. Kvůli tomu zpustošilo zhruba 80km trasu vedoucí mezi venkovskými slumy a městy Daulatputem a Saturií. Podle odhadů uveřejněných na webu Weather zmařilo celkem 1 300 životů, 12 000 lidí bylo zraněno a 80 000 lidí se rázem ocitlo bez domova. Na tuto událost nebyl nikdo připravený.

iZdroj fotografie: iStock

Zejména domy v hustě zalidněných venkovských slumech často nevyhovují běžným požadavkům pro rodinné bydlení, proto bylo pro tornádo tak snadné místa srovnat se zemí. V té době navíc Bangladéš neměl k dispozici ani žádný varovný systém, který by mohl na blížící se nebezpečí upozornit, ani zajištěné kryty jako například obyvatelé USA, o nichž jsme psali již dříve v článku na VědaŽivě. Jakmile se tornádo objevilo, bylo příliš pozdě na záchranu.

Vyskytuje se zřídka, ale následky jsou horší

Asie zdaleka nepatří mezi místa s nejčastějším výskytem tornád. První příčky v tomto žebříku obsadily USA, Argentina, Brazílie a Kanada. Podle desetiletého průměru se v USA objeví ročně přibližně 1 294 tornád, zatímco v Bangladéši jen něco kolem 6. Jejich ničivost je však mnohonásobně vyšší nejen kvůli absenci varovného systému nebo špatné zástavbě, ale také velikosti, které tornáda běžně dosahují. Podle odborníků se jedná o intenzitu F4–F5, vznikající vlivem střetu přízemního teplého a vlhkého vzduchu se studenými západními horními větry.