Příroda naší planety je obrovská a žije zde s námi tisíce druhů, jež mnozí z nás nebudou mít nikdy šanci spatřit. Možnosti jsou ovšem velké, takže kdo chce, může vyrazit na safari nebo do džungle a podívat se po nějakém tom druhu zvěře, hmyzu, ptactva nebo rostlin.
Existují ovšem druhy, které tu s námi žily, ale pak se nějakým záhadným způsobem vytratily. Nejde říci, že by vymřeli, ale jednoduše zmizely. Jedním takovým druhem je druh ještěrky, která zmizela před více než 100 let. Nedávno ji ovšem vědci znovu objevili a všem z toho šla hlava kolem.
Ještěři a ještěrky
O ještěrce už zřejmě slyšel naprosto každý. Tento roztomilý plaz se vyskytuje i v našich končinách a je poměrně snadné ho najít například ve městě nebo někde na zahradě. Ještě je známá tím, že když ji chytnete za ocásek, tak ho pustí a uteče vám. Ocásek jí časem doroste a spokojeně si žije dál svůj plazí život. My se ovšem podíváme do jiných končin naší planety, konkrétně do Indonésie, kde se vyskytují speciální ještěři. Jsou jasně zelení, ale často se umí zabarvit jako chameleon.
Pojmenovaný exemplář
Před téměř 130 lety dorazil italský průzkumník Elio Modigliani do přírodovědného muzea v Janově s ještěrkou, kterou údajně objevil a chytil v jednom z indonéských deštných pralesů. Na základě Modiglianiho exempláře dostal v roce 1933 tento ještěr oficiální taxonomický popis a jméno Harpesaurus modigliani, jenž má až dodnes. Pro tohoto ještěra je charakteristický pozoruhodný roh, který vyčnívá z jeho nosu. V té době se tedy jednalo o opravdu zajímavý objev a ještěr byl všemi obdivován. Nikdo ovšem netušil, že to nebude mít dlouhé trvání. Od té doby už ještěra nikdo neviděl.
Mrtvola u jezera
V červnu roku 2018 se jeden nezávislý biolog, zaměřený na divočinu, vydal na průzkum ptáků do hornaté oblasti kolem jezera Toba v indonéské severní oblasti Sumatra. Zde se setkal se známým herpetologem. U jezera, které vyplňuje kalderu super vulkánu, našel biolog Putra mrtvého ještěra s velmi zajímavými morfologickými rysy. Nebyl si ovšem jistý, o jaký druh se jedná. Biolog později poslal tento vzorek ještěra do Jakarty na analýzu. Známý herpetolog tušil, že se bude jednat známou Modiglianiho ještěrku. Už při pohledu na její nos měl podezření. Podle něj je to totiž jediný druh ještěra s rohatým nose, který se v Severní Sumatře vyskytuje.
Spal na větvi
Dřevěné umění a folklór Bataků, což jsou domorodí obyvatelé tohoto regionu, zmiňují, že ještěři mají zvláštní postavení v mytologii lidí. O tomto druhu ovšem nebyla více jako 100 let žádná zpráva. Biolog Putra se pak vrátil do kaldery, aby zjistil, zda se tam nenachází další živá populace tohoto druhu. Po pěti dnech biolog našel to, co hledal. Jeden ještěr ležel na větvi a spal. Biolog ho tedy vyfotografoval, změřil jeho velikost a tvar těla, stejně jako jeho nos a hlavu. Pozoroval jeho chování, než si byl jistý, že se jedná o ještěra, kterého přes 100 nikdo neviděl.