Proč byste měli právě teď bršlici raději nosit do kuchyně a ne vyrývat pryč? Umí zázraky
Znáte to. Vyjdete na zahradu s vidinou dokonale střiženého trávníku, ale místo golfového pažitu na vás z kouta pod jabloní drze vyplazuje svoje lístky bršlice.
Obsah článku
Tahle bylinka je v zahradnickém světě něco jako nezvaný host, který vypije všechen bar a odmítá odejít. A co hůř – roste jako z vody, jak jsme se v redakci VědaŽivě mnohokrát přesvědčili.
Proč se jí vlastně říká kozí noha a kde se tu vzala
Možná si říkáte, co má tahle kytka společného s kozami. Stačí se ale pořádně podívat na její mladé lístky a budete mít jasno. Když jsou totiž ještě trochu zkroucené, vypadají úplně jako otisk kopýtka. Odtud ten malebný název. Mimochodem – už ve středověku ji mniši v klášterních zahradách hýčkali jako poklad. Byla to pro ně vítaná čerstvá zelenina i lék na dnu a revma. Pak se na ni na pár století zapomnělo, ale teď se vrací do módy s velkou parádou.
Poznáte ji celkem snadno. Dorůstá klidně do metru, má dutý, rýhovaný stonek a od května se chlubí drobnými bílými kvítky, které připomínají krajku. Jenže pozor, nespleťte si ji s jinými miříkovitými rostlinami, některé z nich jsou totiž jedovaté. Bršlice voní trochu jako mrkev nebo celer, tak se raději vždycky přesvědčte čichem. Pokud si nejste v tomto směru jisti, osobně doporučuji navštívit nějaký bylinkový kurz, kde vám natrhají různé miříkovité vedle sebe a porovnáte je. Anebo porovnávejte lístky podle spolehlivého botanického atlasu – za pár dní to dostanete do oka, však uvidíte.
V kuchyni vykouzlí zázraky, o kterých se vám ani nesnilo
Když už ji máte na zahradě, tak proč ji rovnou nesníst, že? Mladé lístky jsou křehké a mají úžasnou oříškovou pachuť s jemným řízem. Nejlepší jsou hned zkraje jara, dokud se lesknou. Jakmile zestárnou a zmatní, začnou být tuhé a chutnají tak nějak „mýdlově“. A bývají docela dobré i po posečení – když vyrazí z mateřské rostlinky další várka.
Kromě klasického pesta z vlašáků a bazalky, které zvládne i kuchařské nemehlo, ji zkuste přidat do domácích pomazánek z tvarohu. Skvělá je i jako náhrada špenátu. Stačí ji hodit na pánvičku s trochou česneku a másla. A pokud chcete něco extra, udělejte si z ní limonádu. Pár lístků rozmačkejte s citronem a medem, zalijte perlivou vodou a uvidíte, jak vás to v parném dni nakopne.
Nekonečný boj s kořeny aneb jak ji vypudit ze záhonu
Teď ale pojďme k méně veselé části. Na zahradě ji totiž vážně nechcete. Jedna rostlinka dokáže za rok zaplevelit tři metry čtvereční. Její kořeny jsou jako nekonečné bílé nitě, a když v zemi necháte sebemenší kousek, vyroste z něj nová generace.
Tady bohužel pomůže jen poctivá ruční práce. Až lístky otrháte do salátu, vezměte si krumpáč a rýč a trpělivě vybírejte každý oddenek. Ale pokud ji chcete mít pod kontrolou, musíte ji uvěznit. Do země proto zarazte plech nebo plastový obrubník aspoň půl metru hluboko. To je jediná věc, kterou tahle tvrdošíjná zelená okupantka neproleze. A hlavně ji nikdy nenechte vykvést, protože jakmile se vysemení, můžete to rovnou zabalit.