10 % zombie stromů v Austrálii už uhynulo, žádný nekvete. Houbová rez ničí výhonky rychleji, než je druh dokáže nahradit

V australském Queenslandu stojí stromy, které vypadají živé, ale biologicky už umírají. Vědci jim dali jméno Rhodamnia zombi.

Foto: Mark Richman / Creative Commons / CC BY 4.0

Když profesor Rod Fensham z Queenslandské univerzity poprvé popsal stav populace, zvolil formulaci „living dead“, živí mrtví. Dospělé exempláře dosud drží kořeny v půdě deštného pralesa, jejich kmeny nesou zelenou kůru, jenže každý nový výhon, každý pupen, každý zárodek květu systematicky ničí invazní houba zvaná myrtová rez. Od prvního hodnocení v roce 2020 zahynula desetina všech známých jedinců. Zbylé stromy nekvetou, neplodí a v terénu se nenašel jediný semenáček. Druh formálně vstoupil do vědecké literatury teprve 1. října 2025, kdy vyšel jeho taxonomický popis v časopise Austrobaileya. O necelé tři měsíce později, v prosincovém čísle Austral Ecology, publikoval Fenshamův tým záchrannou studii. A v lednu 2026 spustila Queenslandská univerzita veřejnou kampaň s jedinou otázkou: stihneme dostat tento strom k první zdravé generaci semen dřív, než v přírodě definitivně přestane fungovat jako druh?

Jak myrtová rez proměňuje živý strom v „zombie“

Austroasijský patogen Austropuccinia psidii cílí výhradně na mladá pletiva. Pronikne do čerstvě rašících listů, obsadí buňky hostitele, odčerpá živiny a během tří až pěti dnů se na povrchu objeví charakteristické žlutooranžové skvrny. Za deset až dvanáct dní dozrávají nové spory, připravené infikovat další výhon. U Rhodamnia zombi Fensham popisuje cyklus, v němž houba „zabíjí mladé výhony znovu a znovu“; strom tedy nepřirůstá, neobnovuje korunu a postupně ztrácí fotosyntetickou kapacitu.

Zásadní ovšem je, že patogen nenapadá jen listy. Infikuje růstové vrcholy, vyvíjející se květy i plody. Rhodamnia zombi kvete od října do prosince a plodí od ledna do března, právě v období, kdy jsou reprodukční orgány nejzranitelnější. Výsledek: dospělé stromy sice přežívají, ale přestaly se rozmnožovat. Populace tak stárne bez nástupců, jako město, kde se rodí nula dětí.

Sedmnáct druhů na hraně: proč zombie strom patří do kategorie X

Rhodamnia zombi se po formálním popisu zařadila k šestnácti dalším taxonům v takzvané kategorii X, skupině myrtovitých dřevin, u nichž vědci předpokládají vyhynutí ve volné přírodě během jediné generace, pokud nedojde k aktivnímu zásahu. Podle Fenshama se u žádného z těchto sedmnácti druhů v terénu neprojevují známky přirozené odolnosti ani neexistuje populace, kterou by rez dosud minula.

Čísla federálního úřadu DCCEEW zasazují problém do širšího rámce: myrtová rez v Austrálii postihuje přes 380 druhů čeledi Myrtaceae a nejméně patnáct deštných stromů čelí reálné hrozbě vymizení z volné přírody. Austrálie se pokusila patogen zastavit krátce po jeho záchytu v roce 2010, karanténou, fungicidy, odstraňováním hostitelských rostlin i nárazníkovými zónami. Eradikace ale selhala po úniku spor do buše. Dnes se strategie přesunula od pokusu o vyléčení krajiny k budování záchranné infrastruktury mimo les.

Záchranný most přes kritické období: od řízku k odolnému semenu

Plán záchrany Rhodamnia zombi má sedm kroků a jeho logika připomíná spíš pojistný program než klasickou ochranu přírody:

• Vyhledat v terénu zdravé větve ještě před napadením a odebrat řízky.
• Přenést materiál na bezpečná stanoviště mimo dosah rzi.
• Geneticky hlídat, aby sbírka pokrývala co nejširší diverzitu divoké populace.
• Dovést rostliny k tvorbě semen.
• Testovat sazenice na odolné genotypy.
• Ověřit slibné jedince zpět v terénu.
• Vrátit odolné linie do lesa.

Sazenice aktuálně pěstují specialisté v Lismore a Townsville, řízky se množí také v komunitní školce Barung Landcare Nursery. Fensham označuje celý podnik za „long shot“, pokus s nejistým výsledkem. Naděje se opírá o zkušenosti s příbuznými druhy. U Rhodamnia rubescens laboratorní testy odhalily široké rozpětí reakcí na rez včetně jedinců se známkami rezistence. Z 297 testovaných rostlin jich 55 % vykazovalo odolnost ve skleníku, ovšem po dvou letech v terénu zůstaly bez poškození jen dvě ze čtrnácti vybraných „odolných“ exemplářů. U semenáčků se podíl rezistentních pohyboval od devíti do osmdesáti šesti procent v závislosti na rodičovské linii.

Pro Rhodamnia zombi taková data zatím neexistují. Záchranný program se nachází v nouzové startovní fázi, zatímco pokročilejší projekty u příbuzných druhů už mají za sebou tkáňové kultury, semenné sady i první kvantifikaci úspěšnosti řízkování, ta se u R. rubescens pohybovala mezi nulou a 67 %, u Rhodomyrtus psidioides mezi nulou a 75 %.

Česká paralela: jasany, jilmy a stejná logika záchrany

Australský příběh se nám může zdát vzdálený, ale mechanismus je povědomý. Nekróza jasanu způsobená houbou Hymenoscyphus fraxineus v tuzemsku decimuje mladé výsadby; Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ popisuje zasychání letorostů a prakticky neudržitelné sazenice bez chemické ochrany. Grafióza jilmů dotlačila jilm habrolistý v Česku téměř na pokraj vyhynutí; Lesy ČR proto zakládají záchranné semenné sady na Lesní správě Strážnice. I v Británii se u jasanů přešlo od plošné ochrany k šlechtění tolerantních jedinců a budování semenných sadů, tedy ke stejné pojistné logice, jakou nyní Australané aplikují na Rhodamnia zombi.

Co zmizí s posledním zombie stromem z queenslandského pralesa

Myrtovité dřeviny v mnoha australských porostech dominují, vážou se na ně potravní řetězce, hnízdní příležitosti i struktura podrostu. Federální úřad varuje před posuny v lokální biodiverzitě a fungování celých ekosystémů. Dřívější výzkumy ukazují, že ztráta silně napadených průkopnických myrtovitých druhů otevírá prostor invazním rostlinám, například lantaně, a zvyšuje požární riziko v jinak méně hořlavých lesích. Pro oblast Burnett, kde Rhodamnia zombi roste, by vymizení tohoto druhu znamenalo další článek vytržený z řetězce obnovy lesa, nabídky květů a plodů i druhové pestrosti podrostu.

Kdo chce pomoci, má konkrétní cestu: Lismore Rainforest Botanic Gardens hledají dobrovolníky na sázení, množení rostlin i speciální projekty. Odkudkoli ze světa pak platí základní pravidla biosecurity: čistit nářadí, nekupovat podezřelý rostlinný materiál a hlásit příznaky myrtové rzi.