Země po miliony let ukrývala před vědci v sobě novou vrstvu. Co to znamená pro život na planetě?

Nový výzkum zjistil, že uvnitř pevného vnitřního jádra Země může být skrytá další vrstva. Doposud nebyla přesně pojmenována, proto se o ní zatím mluví jako o „vnitřnějším“ jádru. Přesná povaha této vrstvy je v tuto chvíli nejasná, ale může mít něco společného se změnami ve struktuře železa za extrémních teplot a tlaku.

Příliš vzdálené jádro

Zemské jádro se skládá ze dvou částí. Kapalné vnější jádro začíná asi 2 897 kilometrů od povrchu Země a je tvořeno z tekutých kovů s teplotami od 2 200 do 5 000 stupňů Celsia. Asi 5 150 km pod zemským povrchem přechází jádro na pevné železo s menším přídavkem niklu. Protože neexistuje způsob, jak se dostat do vnitřního jádra, kde se teploty blíží těm na povrchu Slunce, používají vědci k vytváření snímků jádra zemětřesení.

iZdroj fotografie: Unsplash

Vlny ze zemětřesení na jedné straně planety, jež jsou detekovány na straně druhé, nesou jemné změny, které mohou vědci použít k vytvoření obrazu toho, čím prošly. Zajímavostí je, že když vlny procházejí jádrem ze severu na jih, cestují rychleji než vlny procházející jádrem rovnoběžně se zemským rovníkem. Technickým termínem pro tuto zvláštnost je anizotropie.

Ztížené podmínky pro výzkum

V poslední době si však vědci všimli, že v samém středu vnitřního jádra se vyskytuje určitá anomálie. Výzkumný tým využil datovou sadu asi 100 000 vln zemětřesení, které prošly středem jádra, aby se věci dostali na kloub. Byly tak zjištěny anizotropie ve středním jádru, které jsou příznakem něčeho nového. Vědci nyní pracují s minerálními fyziky a geodynamiky, aby se pokusili přijít s modely „vnitřnějšího“ jádra, jež by tuto změnu vysvětlily.

iZdroj fotografie: Freeimages

Zobrazování jádra je ale velmi složitá záležitost. Zejména proto, že hluboká zemětřesení, která jej zasahují, se nevyskytují po celém světě, proto jsou vědci nuceni pracovat jen s omezeným materiálem. I tak ale nepřestávají bádat, neboť fungování zemského jádra je důležité pochopit, jelikož vytváří magnetické pole Země.

Zdroj: Live Science