Řeč je o prehistorickém, naštěstí už vyhynulém druhu žraloka s obříma očima – zabíraly kolem 30 % lebky tohoto žraloka. Ten díky velkým očím na první pohled připomíná kreslené hrdiny oblíbených dětských filmů a seriálů, ve skutečnosti se však jednalo o nebezpečného predátora s velkými, jako břitva ostrými zuby v unikátní čelisti, ve které je tento dravec uměl ukrýt podobně, jako schovávají kočkovité šelmy drápy.
Marocká fosilie
Žralok, který obýval světové oceány před zhruba 370 miliony let, patří k nejnověji objeveným fosilií. Nový přírůstek do žraločí rodiny dostal latinské jméno ferromirum oukherbouchi, které podobně jako jeho vzhled může asociovat Pokémona nebo nějakou jinou kreslenou příšerku, ale nenechte se zmást.
Past namísto tlamy
V Maroku objevené ostatky jednoho z příslušníků tohoto druhu ukazují, že žralok byl schopen svou oběť, obvykle mořské ryby, díky speciálně tvarované čelisti schopen doslova probodnout. Podobně jako mnoho jiných žraloků, i tento zřejmě brázdil oceán s otevřenou tlamou. Když ji zavřel, změnila se v smrtonosnou past na vše, co v ní uvízlo.
Zatímco většina živočichů včetně dnešních druhů žraloků má zuby v řadách, a jejich dosah je tak omezený, otočná čelist tohoto okatého žraloka byla schopna dosáhnout i hluboko do jícnu dravce. Její mechanismus tak připomínal dnešní popelářské vozy, které svůj náklad pěchují, aby uvezly více odpadků. Jen s tím rozdílem, že tento žralok svou oběť kromě drcení také ostrými zuby rovnou páral a porcoval.
O žralocích se říká, že patří mezi živoucí fosilie. A skutečně, řada jejich druhů se mohla s velkookým žralokem z dnešního článku setkat i v období devonu, či dokonce ještě dříve. Mezi nejdravější a nejnebezpečnější druhy žraloků, které přežily až do dnešních dní, patří:
- Žralok bílý
- Žralok dlouhoploutvý
- Žralok tygří
- Žralok Perezův