Prezident Turkmenistánu nařídil uzavření „Brány do pekla“. Hořící kráter je široký 60 metrů

Kráter hoří už 50 let, je 60 metrů široký a 20 metrů hluboký. Nachází se v poušti Karakum a oficinální název zní „The Shining of the Karakums“. Místní mu však přezdívají „Brána do pekla“, a právě pod tímto jménem si získal popularitu i na internetu. Turkmenské úřady se však rozhodly, že jde jen o pálení peněz. Pravda, snaha o jeho uzavření není nová, k původnímu příkazu došlo už v roce 2010. Veškeré snahy ale zatím selhaly.

Jak se Brána do pekla otevřela

Kráter vznikl v roce 1971, když došlo ke zřícení průzkumného dolu. Geologové zde totiž našli mimořádně slibné naleziště zemního plynu a začali ho podrobně zkoumat. Narazili však na dutinu, do které spadla jejich vrtací technika i další vybavení. Vznikla tak trhlina, ze které začal vycházet plyn. Aby se dále nešířil a nepředstavoval nekontrolovatelnou hrozbu, rozhodly se úřady unikající plyn zapálit. Počítaly totiž s jeho rychlým vyhořením.

Ukázalo se však, že ložisko je natolik velké, že stále hoří – k vyhasnutí se nemá už 50 let. Pekelná brána je tak oblíbeným cílem turistů, ačkoli je velmi náročné se sem dostat. Okruh 100 kilometrů kolem kráteru je navíc naprosto bez života, nejbližší vesnice jsou ještě dál. Turisté se tam proto dostávají jen s velkými obtížemi. Samozřejmě jde také o politické a hospodářské hledisko celé dlouhodobé situace.

Unikající export a blahobyt

 „Ztrácejí se suroviny, z jejichž exportu můžeme mít značný zisk použitelný ke zlepšení blahobytu našich lidí,“ řekl prezident Turkmenistánu Gurbanguly Berdimuhamedov. Vysvětlil také, že kráter velmi poškozuje životní prostředí a zdraví občanů jeho země. Je ovšem zvláštní, že na všechny tyto stránky lidé myslí až po 50 letech, kdy už obrovské množství plynu vyhořelo do ztracena. Nicméně „obrovské množství“ může být relativní pojem.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Kolik plynu bylo za celou tu dobu vlastně spáleno? V celostátním měřítku se ukazuje, že jde o relativně malé množství. Odhadovaný objem ukazuje na několik miliard metrů krychlových, což je víc jak 1000krát méně, než jaké jsou celkové zásoby plynu v Turkmenistánu. Pokud jde o celosvětové zásoby zemního plynu, je tato země na čtvrtém místě na planetě. Prokázané zásoby jsou 13,6 bilionu krychlových metrů, tedy asi 7,2 % celosvětových zásob suroviny.

Plán se zahraniční účastí

K uzavření Brány do pekla plánuje stát povolat a přilákat také zahraniční vědce. V roce 2013 sestoupil do kráteru kanadský cestovatel George Koronis, aby odebral vzorek půdy. Chtěl zjistit, zda tu přežívají nějaké organismy. Obklopen obřími plameny si v ohnivzdorném kevlarovém obleku připadal jako na jiné planetě. Skutečně však objevil bakterie, které jsou dle všeho schopny žít i v takto extrémních podmínkách.

Jak se bude podle vás situace vyvíjet?

Zdroj: Science