Během uvolňujícího koupání v moři jste si nejspíš všimli, jak dobře slaná voda lidské tělo nadnáší. Není v tom žádné kouzlo, ale obyčejná fyzika.
Co ale za tímhle mechanismem vězí? Protože sladká voda tak rozhodně nefunguje. Za účelem odhalování si můžete doma udělat zcela jednoduchý pokus. Vezměte si hrnek obyčejné teplé vody a ponořte do ní oloupané vejce uvařené natvrdo. Záhy si všimnete, jak velmi svižně se tento objekt potápí. Zopakujte experiment poté, co ve vodě rozpustíte dvě polévkové lžíce kuchyňské soli. Vajíčko se bude okamžitě chovat jinak, respektive voda k němu.
Dvě síly na jeden objekt
Jakmile se jakýkoli předmět ocitne ve vodě, působí na něj dvě protichůdné síly. Konkrétně se jedná o gravitaci a vztlakovou sílu, která se rovná váze vytlačované hmoty. Ta je protipólem gravitace, která objekt vyrovnává a dovoluje mu tak zůstat na hladině. Vztlak se odvíjí od hustoty kapaliny a objemu předmětu, který je do ní vložen.
Jak ovlivňuje vztlak slaná voda?
Ionty chloridu sodného se během rozpouštění dostávají mezi molekuly vody, takže se tekutina stává hustší. Její hmotnost se zvýší, lehce se zvětší také její objem. Položení předmětu do slané kapaliny vytlačí více vody, než kdyby došlo k tomu samému ve sladké. Z toho plyne snadný závěr o vyšší hustotě mořské vody.
Jaký efekt má Mrtvé moře?
Vztlak opravdu slané vody si můžete snadno vyzkoušet i sami na sobě. Je však třeba se vypravit do Izraele, konkrétně k Mrtvému moři. Kromě své obrovské slanosti jde také o zcela jedinečné místo stran lokality. Pobřeží tohoto jezera je totiž nejnižším bodem na Zemi. Mrtvé moře se samozřejmě vyznačuje vysokou koncentrací soli, která je na úrovni 33,7 %. Je tak asi 8,8krát větší než v případě Středozemního moře a 9,4krát větší než obecná slanost oceánů.
Do proslaveného jezera přivádí vodu řeka Jordán, část se jí odpařuje a vytváří výrazné solné usazeniny. Právě díky tomuto jevu tu mohou turisté bez obav „viset“ na vodě a číst si například noviny. Současně s tím pak uvolňují celé své tělo. Maximální hloubka Mrtvého moře je 380 metrů a nemá žádný odtok. Voda tak odchází pouze zmíněným odparem. Jeho rozloha, délka i šířka se průběžně mění, protože celkem rychle vysychá.
Historie a další vodní okolnosti
Zájemce z okolí Středozemí přitahuje tato plocha už po tisíce let. Ukrýval se tu i král David a šlo o jedno z prvních léčebných míst na světě. Bylo také zdrojem mnoha produktů, které používali Egypťané k provádění mumifikace a další národy jako hnojiva. Břehy na západě a východě jsou velmi prudké a skalnaté, sever a jih přechází do táhlé roviny. Až na několik malých oáz je pobřeží pusté, na jihu probíhá těžba soli a dalších minerálů.
Vysoká slanost vody brání přežití prakticky všech vodních organismů, tedy ryb nebo vodních rostlin. Vyskytují se tu tak pouze některé bakterie. Při výrazném vodním příkonu se hladina zvedne a slanost tak klesne, moře se následně probudí k životu. Během velmi deštivé zimy roku 1980 se jeho barva v důsledku toho změnila z tmavě modré na červenou. Od té doby však dochází k úbytku vody a tato změna – způsobená řasou – se již neprojevila.