Na dně světových oceánů je víc jak milion vulkánů. Představte si, že by začaly všechny najednou chrlit roztavenou horninu – vodstva se rychle zaplňují lávou.
Nic vás nemůže připravit na zkázu, která se nevyhnutelně blíží. Ale proč by se vlastně voda stala toxickou? Jak by celá planeta následně změnila svůj tvar? A co by se stalo se všemi pobřežími napříč světem? Hodně existujících sopek sedí na vrcholku tektonických desek. Tam celou dobu vytváří větší a větší tlak, až jsou konečně připraveny k pořádné explozi. Vědci obecně odhadují, že 4 z 5 vulkanických explozí se odehrají pod vodou.
Když se dají do pohybu všechny najednou
Ale aby nastala skutečná apokalypsa, potřebujeme probudit i ty, které spí déle jak 10 000 let. Nejvíce této aktivity se projevuje ve středu Atlantiku, kde tito obři trhají planetu na kusy. Nicméně podmořské sopky reálně nevybuchují tak ohromujícím způsobem. Místo toho jen lávou zaplavují mořské dno a ovlivňují tak tuto krajinu. Jakmile by těchto víc jak milion podvodních sopek vybuchlo, stala by se voda velmi rychle kyselou.
To všechno díky naprosto devastujícímu množství oxidu uhličitého. Veškeré organismy v takovém prostředí velmi rychle zemřou. Dojde tudíž k zásadnímu přetržení celého potravního řetězce. Jenže jak by to vlastně ovlivnilo život na pevnině, potažmo nás? Láva by v první řadě neustala a zakrátko bychom tu měli nové pevniny. Po celém světe by tak z vody mohly vystupovat ostrovy i celé nové kontinenty s poloostrovy.
Likvidace celého potravního řetězce
Podle odborníků je to totožný proces, kterým vznikl před 70 miliony let Island. Pokud by ale magma ve svém příkonu neustalo, mohla by území zase rychle zaniknout. Hlavně kvůli erozi z větru a mořských vln. Cokoli, co by tomuto procesu odolalo, by bylo zakrátko pokryto vrstvou popela. A ostrovy hrají klíčovou roli pro odpočinek i množení migrujícího ptactva. Ve vulkanické půdě pak mohou začít prosperovat nové mikroskopické organismy.
Pokud by ale podvodní vulkány vybuchovaly stále, uvolněný popel by zabránil ptákům i organismům najít v těchto oblastech použitelný domov. A devastace by tím rozhodně neskončila. Jedovaté sloučeniny by se rozšířily po celých kontinentech. V roce 2009 vystřelila erupce v souostroví Tonga popel až na ostrovy vzdálené 63 kilometrů. Uvolněný tlak by navíc způsoboval četné tsunami, které by bez zábran devastovaly veškeré pobřeží.
Vlny, zemětřesení a zkáza kontinentů
Podmořské posuny půdy by mezitím dál likvidovaly místní krajinu. Všechna láva a popel by naprosto změnily tvář vodního prostředí, čemuž by se mnoho organismů nedokázalo přizpůsobit. V horké vodě by se živočichové doslova uvařili. Jejich zuhelnatělé pozůstatky by pak plavaly na hladině jako připomínka hlubinného nebezpečí. V okolí erupcí by byly také zničeny veškeré ostrovy. Příkladem budiž starý vulkán Marsili ve Středomoří.
Ten se během erupce zhroutil a následky byly strašné. Takto vzniklá tsunami by dokázala zaplavit pobřeží celé Itálie, a to je jen jedna sopka. Veškerá uvolněná tektonická energie by způsobila ještě další zemětřesení i vlnění. Bez ohledu na to, kde žijete, byste před tímto scénářem nebyli v bezpečí. Každý kontinent by totiž mohl být zničen zespoda pohybem tektonických desek. I města ve vnitrozemí by dopady silně pocítila.
Jakou nejsilnější přírodní explozi jste kdy zažili?
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 5460
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 8537
