Stop zabijákovi lesů: Vědci dokázali rozkrýt celý genom kůrovce. Zmapování pomůže v jeho kontrole

Tento vědecký průlom v mapování genomu kůrovce může přispět k lepším postřikům a ochraně přírody před hmyzem, který dokáže během roku zničit spoustu porostu.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

V Evropě a Asii zničil kůrovec během jediného roku na 100 milionů kubických metrů původně zdravého dřeva. Rozbor jeho genomu odhaluje, jak a v jaké době se kůrovec – konkrétně lýkožrout smrkový (Ips typographus) – stal tak úspěšným lesním škůdcem. Krom jiných věcí vědci zjistili, že má kůrovec nezvykle velký počet genů, které přispívají k jeho schopnosti velmi účinně rozkládat buněčné stěny rostlin. Jenže na druhé straně se nedokáže příliš dobře bránit cizím látkám ve svém organismu.

Nenápadné riziko

Lýkožrout smrkový je malý nenápadný brouček černohnědé barvy se světlými chloupky po těle. Dorůstá velikosti pouhých 5,5 milimetrů a vyskytuje se v celé Evropě, Malé Asii a severní Asii. U nás jej můžeme nalézt prakticky na celém území republiky. Kůrovec se probouzí nejpozději začátkem května, dospělí brouci pak napadají hlavně smrk ztepilý. Larvy kůrovce se živí lýkem, které je pro stromy klíčové při rozvádění živin i vody. Při větší míře napadení strom rychle usychá a následně zahyne.

iZdroj fotografie: Gilles San Martin / Creative Commons / CC BY-SA

Výzkum genomu kůrovce by mohl vést k velmi cílenému způsobu hubení tohoto škůdce pomocí tzv. metody RNA interference. Jde o biologickou molekulární metodu schopnou likvidovat hmyz pomocí vpravení RNA do jeho těla například prostřednictvím potravy. Postupné rozkrývání genomu nejen kůrovce dává do budoucna naději pro výrobu pesticidů, které budou zasahovat konkrétní gen daného hmyzího druhu. Nebudou tedy jakkoli poškozovat jiné živočichy v okolí.

Co gen, to funkce

Tímto způsobem by bylo možné například potlačit geny pro přežití nebo se zaměřit na geny, které mají u kůrovce na starost reprodukci. Samečci by tak kupříkladu nemohli lákat samičky vylučováním feromonů. V Severní Americe pak existuje mnoho dalších druhů stejného rodu, tedy Ips. Jeden prostředek by tak mohl mít nejspíš celosvětové využití. Smrky se do jisté míry dokáží proti kůrovci bránit, strom to však poměrně vyčerpává.

iZdroj fotografie: Pixabay

Hospodářské lesy v dnešní době využívají celé soubory opatření proti kůrovci, například feromonové lapače. Národní park Šumava i další oblasti vedou také spor o to, zda je kůrovec opravdu rizikový škůdce, nebo je potřeba ho brát jako přirozenou součást přírody. Lýkožrouti mají v ekosystému podstatnou funkci coby nástroj omlazení porostu. Mimo období lesních kalamit totiž napadají již staré, slabé nebo nemocné stromy a starají se tak o zdraví lesa jako celku.

Jak myslíte, že by měli hospodáři s kůrovcem naložit?

Zdroj: ScienceDaily

Diskuze Vstoupit do diskuze
137 lidí právě čte
Zobrazit další články