Pozoruhodné věci na Zemi, o kterých jste pravděpodobně nikdy neslyšeli

Čím víc toho věda zjišťuje o Zemi, tím více se klubou nejrůznější zajímavosti a zvláštní věci, které nám stále připomínají, jak je Země kouzelně zvláštní. Od miniaturních tvorů schopných přežít ve vesmíru po materiály tak temné, že je vlastně nevidíme. U takových jevů si můžeme jen říct, po vzoru známé pohádky o Třech veteránech: „Přírodo přírodo, kam chodíš na ty nápady?“ Tady je pár kousků podivností, kterými nás planeta zásobila.

Nejtemnější substance a kousek mraku

Vantablack je nanomateriál tmavší než cokoli jiného na Zemi. Byl vyvinut v Británii v roce 2015 a jde vlastně o soustavu uhlíkových trubiček které „rostou“ z podkladu. Tento materiál pohlcuje 99,98 % světla, které se dotkne povrchu. To znamená, že lidské oko vlastně při pohledu na Vantablack nevidí vůbec nic, jen „beztvarou tmu“. Žádnou strukturu, prostě tmavou plochu. Tohle ze struktury dělá nejbližší věc tomu, jak by vypadal pohled do černé díry.

iZdroj fotografie: Pixabay

Aerogel je zase nejlehčí materiál na světě, kombinaci gelu a plynu. Zaslouženě dostal přezdívku „zmrzlý kouř“ nebo „pevný mrak“, protože vypadá opravdu étericky. Existuje ho více než 12 typů, ovšem proces výroby je docela podobný. Výsledkem je substance s extrémně nízkou hustotou, která je vlastně z 99 % vzduch. Díky tomu je výborným izolantem například před teplem – květinu by spolehlivě ochránil před silným ohněm.

Katedrála, rukopis a sopka

Zipaquirá je podzemní katedrála v Kolumbii, která byla původně solným dolem. Ten byl opuštěn v roce 1954 a katedrála je kompletně tvořena solí a nachází se 180 metrů pod povrchem malého města Zipaquirá. Vejde se do ní 10 000 lidí, ale nikdy nebyla zcela naplněna. Vulkán Kawah Iljen v Indonésii je zase normálně na povrchu, ale chrlí modrou lávu. Nebo aspoň něco jí velmi podobného. Technicky jde jen o koncentraci sirných plynů, které hoří jasně modře.

iZdroj fotografie: Pixabay

Vojničův rukopis je nejzáhadnější knihou světa. A to bez přehánění, jednoduše proto, že ho zatím nikdo nerozluštil, ani se neví jeho přesný původ. Nejmenuje se totiž po autorovi, ale po antikváři, který ho měl roky ve vlastnictví. Vznikl nejspíš mezi někdy po roce 1400 a jeho část je nejspíš herbář. Zatím ale ztroskotaly všechny snahy o jeho rozluštění, stejně jako pokusy najít ilustracím v něm nakresleným reálné objekty z našeho světa.

Zdroj: Sciencealert