Pod Teplicemi nad Bečvou visí v jeskyni neviditelná vrstva plynu. Laser ji teď zviditelnil a návštěvníci vidí, kde končí bezpečný vzduch

Ve Zbrašovských aragonitových jeskyních letos zelený laser vykresluje svítící hladinu přesně tam, kde v podzemí končí dýchatelný vzduch a začíná neviditelné jezero oxidu uhličitého.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Kdo někdy sešel po schodech do Gallašova dómu, prošel kolem Prokopovy kaple a cítil zvláštní tíhu ve vzduchu, ten si možná uvědomil, že pod nohama leží něco, co oči nezachytí. Oxid uhličitý, těžší než okolní atmosféra, se ve spodních partiích jeskyní drží jako voda v bazénu, jen bez hladiny, bez barvy, bez jakéhokoli vizuálního varování.

Plynové jezero, které tu bylo vždycky

Zbrašovské aragonitové jeskyně u Teplic nad Bečvou jsou jediné zpřístupněné jeskyně hydrotermálního původu v Česku. Právě díky tomu mají vlastnost, kterou žádná jiná turisticky přístupná jeskyně v zemi nenabízí: v nejnižších prostorách se přirozeně hromadí CO₂ a vytváří takzvaná plynová jezera. Odborný sborník AOPK ČR popisuje nad těmito jezery „neviditelný příkrov uvolněného oxidu uhličitého“, vrstvu, která se chová jako kapalina, ale zůstává oku zcela skrytá.

Právě Prokopova kaple a nejnižší část Gallašova dómu jsou místa, kde se plyn drží nejhustěji. Při vyšších koncentracích způsobuje bolest hlavy, závrať, dušnost; v extrémních případech může během minut přivodit bezvědomí. Proto se jeskyně po ničivé povodni na Bečvě v roce 1997 dočkaly zásadní technické úpravy, od roku 2000 funguje odsávací systém, který CO₂ odvádí z celé návštěvní trasy.

Zelená linka ve 170 centimetrech

Od 1. července do 31. října 2026 je součástí běžné prohlídky instalace „Pod hladinou“ výtvarníka Tomáše Skalíka. V Mramorové síni, nikoli přímo nad plynových jezerem, ale v prostoru, který s ním sdílí stejný podzemní systém, laser vykresluje zelenou linku ve výšce 170 centimetrů. Světelná rovina visí v prostoru jako nehybná vodní hladina.

Důležité je rozumět tomu, co instalace dělá a co ne. Laser neměří aktuální koncentraci plynu, nebarví skutečnou hranici CO₂ v reálném čase. Jde o výtvarnou analogii: vědomě zvolenou rovinu, která odkazuje na přírodní jev místa a překládá ho do čitelného vizuálního zážitku. Kurátor Emil Mezera ji vymezuje proti videomappingu; podle něj pracuje světelné umění s novými technologiemi k vytvoření uměleckého záměru, zatímco videomapping bývá častěji jen vizuálně efektní. Tady nejde o projekci na stěnu, ale o definování prostoru nehmotnou rovinou světla.

A pak přijde moment, kvůli kterému stojí za to v síni chvíli zůstat. Když návštěvník zvedne ruku a pronikne laserovou hladinou, spustí se zvuková iluze šumícího moře. Mezera mluví o „katarzním momentu zrušení izolace“, z tíhy podzemí se najednou otevře horizont.

Bezpečnost pod kontrolou

Kdo váhá, jestli je rozumné vzít do jeskyně děti, může být v klidu. Trasa měří 375 metrů, má 126 schodů a prohlídka trvá necelou hodinu. Správa jeskyní ČR nabízí rodinné vstupné a akce je označená jako vhodná pro rodiny.

Z hlediska plynu platí přísná pravidla:

• Ve zpřístupněných jeskyních obecně nesmí koncentrace CO₂ překročit 0,5 %.
• Zbrašov má výjimku do 1 %, právě kvůli přirozenému charakteru plynových jezer.
• Při překročení limitu se automaticky spouští ventilační systém.
• Hladina kyslíku nesmí klesnout pod 20 %.

Monitoring běží nepřetržitě. Návštěvník se po vedené trase a lávkách pohybuje v bezpečnostně udržovaném režimu, nikoli v samotných spodních kapsách plynu.

Sto let pod zemí a víc než čtyřicet let umění

Jeskyně byly zpřístupněny v roce 1926, příští rok si tedy připomenou kulaté století. Správa jeskyní k výročí chystá i speciální historické prohlídky, konkrétně 22. července 2026. Tradice výtvarného umění v podzemí ale sahá do roku 1981, kdy se tu konala první výstava. Letošní ročník navazuje na loňskou skupinovou sochařskou přehlídku Postmineral se sedmi autory a laminátovými kompozity i na studentskou výstavu designu skla z roku 2024.

Skalíkova instalace je v tomto kontextu nejradikálnější: jediný autor, jediné dílo, žádný fyzický objekt. Jen světlo, zvuk a prostor, který si nese vlastní neviditelný příběh.

Jak si návštěvu naplánovat

Jeskyně jsou v červenci až říjnu otevřeny od úterý do neděle, 9:00–16:00 (pondělí zavřeno). Konec otevírací doby znamená čas posledního vstupu, nikoli odchodu. Vstupenky lze koupit i online na webu jeskyní, aktuální denní stav provozu ukazuje centrální kalendář Správy jeskyní ČR.

Desítky let průvodci říkali: „Tam dole je neviditelné jezero plynu.“ Teď stačí zvednout ruku, protnout zelenou linku a poprvé v životě ten jev pocítit nejen slovy, ale očima a ušima.