Plýtvání potravinami pokračuje. V roce 2019 lidé vyhodili rekordní množství potravin, celkové číslo je alarmující

V roce 2019 bylo na celém světě bez užitko vyhozeno neuvěřitelné množství jídla a předchozí roky nejspíš nebyly o moc lepší.

i Zdroj fotografie: Pixabay
                   

Nová zpráva Organizace spojených národů nám nabízí jeden z nejobsáhlejších pohledů na globální fenomén plýtvání jídlem po celém světě. Lidé během roku 2019 vyhodili 17 % veškerého dostupného jídla, přičemž nejvíce tohoto objemu připadá na plýtvání v domácnostech. Konkrétně skončilo na skládkách zhruba 931 milionů tun jídla, což dělá v přepočtu 121 kilogramů na každého člověka, odhaduje dostupná zpráva.

Na jedné straně plýtvání, na druhé hladovění

„Vyhazování jídla v zásadě znamená plýtvání zdroji, které jsou třeba k jeho produkci,“ komentuje situaci Martina Otto, která vede v rámci OSN sekci Programu pro životní prostředí zaměřenou na práci ve městech. „Pokud vyhozené jídlo končí na skládkách, nenakrmí lidi, ale nakrmí celosvětovou změnu klimatu.“ Podle posledních odhadů je přitom zhruba 690 milionů lidí postiženo hladověním.

iZdroj fotografie: Unsplash

Asi další 3 miliardy lidí si nemohou dovolit zdravou stravu. Nemluvě o tom, že – což navazuje na předchozí prohlášení – vyhozené jídlo je původcem asi 8–10 % světové produkce skleníkových plynů. Pokud by se tedy podařilo omezit toto plýtvání, přispělo by to k řešení hned dvou celosvětových problémů.

Jak zabít dvě mouchy jednou ranou

Badatelé rozebrali data o vyhazování jídla pocházející z 54 zemí. Výsledky jasně ukazují, že nejvíce tohoto odpadu – okolo 61 % – pochází z domácností. Podniky jako restaurace a další stravovací služby mají na svědomí „jen“ asi 26 % globálního vyhazování jídla, zatímco odpad ze supermarketů činí 13 %. Překvapivým zjištěním byla skutečnost, že tento problém trápí ve velké míře prakticky všechny země bez ohledu na jejich životní úroveň.

iZdroj fotografie: Pixabay

Vědci se původně domnívali, že jde primárně o problém bohatých zemí. Ačkoli jde o velmi obsáhlý výzkum, stále je potřeba zaplnit některé mezery. Data z 54 zemí reprezentují jen 75 % světové populace a jen 23 zemí poskytlo data z restaurací a obchodních řetězců. Ve studii také nebyly rozlišeny poživatelné a nepoživatelné zbytky, jako jsou skořápky vajec nebo kosti. Každopádně je nutné, aby se svět více zaměřil na tuto dosud opomíjenou oblast.

Zdroj: ScienceNews

Diskuze Vstoupit do diskuze
107 lidí právě čte
Autor článku

Miroslav Nukačík

Zobrazit další články
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
4 jednoduché triky, díky kterým usnete jako miminko: Od vlnového cvičení až po osvědčenou jógovou pozici pro uvolnění těla
Události247.cz
Události247.cz
NATO vstupuje do války, zní z Kremlu
ArmádníZpravodaj.cz
ArmádníZpravodaj.cz
Americký systém Patriot je tak schopný, že ho může Ukrajina použít jenom výjimečně. Cenou převyšuje izraelský SPYDER více než 7krát
adbz.cz
adbz.cz
Psí strach z vysavače se může stupňovat: Jak ho to odnaučit dřív, než ztratí důvěru ke svému majiteli