„Rok temnoty“ – nejhorší období v historii lidstva. O globálním kataklyzmatu 536 přitom slyšel málokdo

Lidstvo má s kataklyzmaty své zkušenosti a z událostí roku 536 až mrazí. Mnozí dokonce považují tento rok za nejhorší v historii, jelikož svět tehdy svázala dlouhá a krutá zima. Věda tomu říká „rok temnoty“. Teplota vzduchu prudce klesla a vše zahalila hustá neprostupná mlha, kterou téměř nepronikly ​​sluneční paprsky. Strašlivé klimatické události zasáhly celé území Evropy, dále drtivou většinu Asie a také ostatní země Středního východu.

Událost v očích historiků

Současný historik Michael McCormick, soustředící se na studium období středověku, prohlásil, že rok 536 zůstane zapsán jako jeden z nejpochmurnějších v historii lidstva. Jan z Efesu, církevní vůdce a historik z 6. století, napsal, že Slunce pohaslo a Zemi pokryla tma na dlouhý rok a půl. Doba mezi lety 535 a 536 byla poznamenána celou řadou přírodních katastrof. Lidé tehdy přestali věřit, že se tma někdy rozplyne a oni znovu uvidí jasné sluneční světlo.

Hladomor a miliony obětí

Globální klimatická krize spustila řetězec historických událostí, které zcela změnily další průběh lidských dějin. Kvůli tehdejší „věčné zimě“ a s ní související neúrodě zuřil po celém světě těžký hladomor. Vyčerpaní, slabí lidé se stávali oběťmi různých nemocí. Nejznámějším postrachem té doby byl Justiniánský mor. Strašná doba se podepsala na životech téměř 100 milionů lidí napříč všemi oblastmi kolem Středozemního moře.

iZdroj fotografie: Unsplash

Vědci se domnívají, že tak ostrý chlad vyvolal někde na východě mutaci morového bacilu. Údajně by se mělo jednat o Čínu, nevylučuje se však i Tibet. Během pár let se mor spolu s všudypřítomnými krysami dostal i do Evropy. Předtím kosil Persii, Blízký východ a Byzanc. Pandemie dýmějového moru, která je svým rozsahem naprosto děsivá, byla pro lidstvo těžkou ranou. V Konstantinopoli podle záznamů očitých svědků událostí denně umíralo několik tisíc lidí. Došlo to tak daleko, že mrtvé už neměl ani kdo pohřbívat.

Rok temnoty a věčné zimy

Jan z Efesu není jediným kronikářem, který toto klimatické kataklyzma popsal. O podivných přírodních událostech se v roce 536 zmiňuje i významný byzantský učenec a historik Prokopios. Považoval to za extrémně špatné znamení, předzvěst budoucích tragických událostí. Prokopios napsal, že slunce připomínalo v té době spíše Měsíc. Bylo zcela bez tepla a jeho svit byl velmi mdlý. Další kronikář 6. století, Zachariáš z Mytiléné, zmínil událost ve svých spisech zvaných „Temné slunce“.

iZdroj fotografie: Unsplash

Tito tři učenci nejsou jediní, kdo popisoval události té doby. Hovořily o nich i četné texty dalších historiků z různých zemí. Všechny uváděly, že lidstvo je na pokraji zkázy. Kroniky těch časů ukazují hrozné statistiky. V té době zemřelo více než 80 % veškerého obyvatelstva planety. Přeživší byli nuceni jíst mrtvé. Nezůstali téměř žádní ptáci ani zvířata, vše pohltila věčná temnota.

Co tuto katastrofu způsobilo?

Věda na tuto otázku nezná přesnou odpověď. Existuje několik teorií. Jedna z nich říká, že to byly následky dopadu obrovského asteroidu nebo komety. Někteří věří, že kosmické těleso spadlo do vody, což by vysvětlovalo nepřítomnost kráteru. Mnoho geologů tento názor podporuje. Výzkum v této oblasti zahrnuje studium ledových jader z Grónska. Svědčí o tom, že období kruté zimy skutečně existovalo. Píše se taktéž o sopečné erupci, jelikož sopečný popel mohl způsobit utlumení slunečního světla. 

Globální klimatické kataklyzma z roku 536 se skutečně odehrálo. Mělo to hrozné následky pro lidi a planetu jako celek. Bohužel toto období nebylo dosud vědci dostatečně prozkoumáno. Učebnice dějepisu o něm mlčí a přednášky se nekonají. Důvodem je možná fakt, že se lidstvo jednoduše bojí přiznat skutečnost, že nemá plnou moc. Bez ohledu na úroveň technologického pokroku a vlastní představu o tom, jak mocný člověk je, rozhodně není všemocný. Alespoň ne tváří v tvář přírodním silám a zákonům přírody.

Která doba by podle vás mohla těmto hrozným událostem konkurovat?

Zdroj: Science