Moře vyplavilo rybu, která má předpovídat katastrofy. Pohroma by měla následovat za několik dní
Na mexické pláži Cabo San Lucas se objevilo něco, co lidé vídají jen výjimečně – takzvaná ryba soudného dne.
Obsah článku
Turisty v mexickém letovisku Cabo San Lucas překvapil neobvyklý nález, jak redakce VědaŽivě zaregistrovala. Na pláž totiž mořské proudy vyplavily hned dva hlístouny červenohřívé – tajemné hlubinné ryby, které se na souši objevují jen zřídka. Obvykle je musí něco vyhnat z jejich bezpečného útočiště. Právě proto je lidé už dlouho spojují s předzvěstí přírodních katastrof.
Hlístoun červenohřívý: tajemný obyvatel hlubin
Video s dvěma podivnými rybami, které moře vyplavilo na břeh, se rychle rozšířilo po sociálních sítích. Místní lidé ani turisté bez nadsázky nevěřili vlastním očím. Někteří se dokonce snažili ryby vrátit zpátky do vody, ovšem podle všeho neúspěšně.
Neobvyklý tvor, který vyvolal tolik pozornosti, se jmenuje hlístoun červenohřívý (Regalecus glesne). Je to trochu paradox – patří totiž mezi nejdelší kostnaté ryby na světě (dorůst může až osmi metrů), ale skoro nikdo ho nezná.
Je to tím, že hlístouni žijí většinou v hloubkách stovek metrů pod hladinou. Navíc vypadají spíše jako hadi než jako ryby a ze světla jakékoliv ponorky umí zmizet bez nadsázky bleskovou rychlostí. Takže když se objeví u pobřeží nebo dokonce na souši, okamžitě to vzbudí velkou pozornost.
Proč se říká hlístounovi ryba soudného dne
V Japonsku a některých dalších zemích koluje už dlouhá léta legenda, že výskyt hlístouna může předznamenat velké zemětřesení nebo tsunami. Proto se mu někdy říká také „ryba soudného dne“. A jak se ukazuje, může to být pravda.
Podle vědců totiž mohou tito zvláštní tvorové vyplouvat do neobvyklého prostředí kvůli elektricky nabitým iontům a chemickým látkám, které je zmatou. Nu a ty dokáže ze dna uvolnit právě velké podmořské zemětřesení, které bývá předzvěstí mnoha dalších katastrof v čele s velkými vlnami tsunami. Hlístouny vyplavené na pláži bychom proto na lehkou váhu určitě brát neměli.
Německé rezervace přišly o tři čtvrtiny hmyzu za 30 let. Vědci vyloučili počasí i půdu, příčinu našli v mechanismu, který funguje i v Česku
Komár si oběť nevybírá náhodně. Studie ukazují, že antigen na povrchu červených krvinek rozhoduje o tom, koho bodne první
280letý dub v Třeboni přes den míjely stovky lidí. V noci spadl, protože houba rozložila kořeny, které zvenku vypadaly zdravě
Vandal pokácel ikonický javor u Hadriánova valu a kmen si odvezl jako trofej. Pařez po dvou letech raší díky opatřením proti zhutnění půdy
Sestra nechala AI mluvit hlasem mrtvého bratra u soudu. Soudce video pochválil, ale syntetický obraz aktivoval kognitivní zkreslení, které změnilo rozsudek
