Mocná oblaka písku ze Sahary nad Atlantským oceánem

Sahara je největší písečnou pouští na světě. Nachází se na africkém kontinentě a má rozlohu lehce přes devět a čtvrt milionu kilometrů čtverečních.

i Zdroj obrázku: Pixabay.com
                   

Z důvodu tamního počasí a písčitosti terénu však každoročně dochází k jedné velmi zajímavé události.

Vznik

Přes to, že se jedná o velmi běžnou událost, v takovéto míře nebylo možné tato písečná mračna pozorovat již dvacet let. Letošní prašný oblak obsahoval o šedesát až sedmdesát procent více prachu v porovnání s ostatními roky. Kromě vyšší hustoty se tento rok zvýšila i vzdálenost, kterou oblak urazil před tím, než se rozplynul.

  • Oblaka se obvykle začínají formovat koncem jara
  • Prach je z pouště odnášen do konce léta
iZdroj obrázku: Pixabay.com
Písek ze Sahary se může dostat téměř kamkoliv

Vlivem jarních větrů, které na Sahaře působí, bývá velká spousta prachu přesouvána čím dál více k Atlantskému oceánu. Čím déle a více fouká, tím větší oblak se formuje. Letos se ale můžeme bavit o opravdu mraku enormním.

iZdroj obrázku: Pixabay.com
Písek může být odnášen na ohromnou vzdálenost

Pořád pod kontrolou

Tento jev po celou dobu každoročně pozorně sleduje Evropská kosmická agentura (ESA). K jeho pozorování letos využila satelit Copernicus Sentinel-5P. Tento satelit je speciálně upraven právě pro sledování a studium podobných případů jako je tento, tedy na jevy, při kterých se ve vzduchu nacházejí velmi malé částice jako například prach či jiné znečišťující látky. Dle prohlášení agentury se prašná mračna tento rok dostala až osm tisíc kilometrů od jejího vzniku. To mělo za důsledek, že dosáhla až na pobřeží karibských ostrovů či dokonce Spojených států Amerických. Je však běžné, že se mračna kvůli působení jiných větrných proudů rozptýlí ještě před tím, než dorazí na pevninu a zůstanou tak v Atlantském oceánu. Pokud se tak stane, prach se ponoří do vody, kde slouží jako potrava pro plankton, mikroskopické organismy. Pokud už ale dojde k tomu, že tato mračna dosáhnou pevniny, může to mít velký vliv na běžné fungování tamní krajiny. Například u Amazonského deštného pralesu může způsobit změnu fungování hnojení. Dále může zásadně ovlivnit tvorbu hurikánů, které mohou být v tomto důsledku mnohem častějšími. Je zde i jisté riziko pro člověka. Pokud se lidé nacházejí v postižené oblasti, měli by si zakrývat ústa a nos. Vdechování tohoto prachu by mohlo mít za následek nepříjemné zdravotní komplikace. Jistým však zůstává, že pokud se tato bouře dostane na pevninu, zásadním způsobem ovlivní fungování ekosystému.

Diskuze Vstoupit do diskuze
138 lidí právě čte
Zobrazit další články
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Kopřivu dvoudomou znali už staří Egypťané. Její pozitivní účinky na artritidu potvrdila i věda
Události247.cz
Události247.cz
,,Hrozba jaderného konfliktu nepominula. Naopak se zvýšila,“ říká exprezident Ruska Medveděv
ArmádníZpravodaj.cz
ArmádníZpravodaj.cz
Video: účinný protivzdušný komplet Alvis Stormer nečekaně prohrál se sebevražedným dronem, měl mj. nejrychlejší MANPADS světa
adbz.cz
adbz.cz
Scvrklý svetr už nemusí letět do koše. Zachránit se dá mrazem nebo pomocí alobalu