Jak došlo ke vzniku posledního českého tornáda? Je to daleko větší přírodní alchymie, než byste čekali

Tornádo je velmi specifický druh větru, který se objevuje jen za určitých podmínek. Může však vzniknout i ve slabší bouři, kde ho nečekáme.

Zdroj fotografie: Pixabay

Celou oblohu zastíní obrovské temné mraky, přes které není vidět nic dalšího, a na zem padají litry vody. Pak se uprostřed bouře zformuje rotující sloup tmavě šedých kapek. Ten se spustí z bouřkových mraků až na zem a ničí všechno, čeho se dotkne. Nasává auta, zvířata, větve, stromy, cokoli, co není pevně spojeno se zemí. A tohle všechno pak odhazuje desítky i stovky metrů daleko. Jde o tornádo, jeden z nejsilnějších vzdušných úkazů na Zemi.

Jak se může vítr takhle zkoncentrovat

Ve Spojených státech se vyskytne průměrně tisíc tornád každý rok. Lokalita států jako Texas, Nebraska, Alabama a Oklahoma se dokonce jmenuje Ulička tornád, protože výskyt je tu téměř pravidelný. Místní systémy monitoringu počasí jsou tak přesné, že mapují kritické bouřky prakticky po minutách. Ovšem predikce samotného tornáda je zcela jiný příběh. V jeden okamžik jen normálně prší a najednou máte pryč polovinu domu.

Zdroj fotografie: Pixabay

Určité podmínky vzniku tornáda nahrávají, takže do jisté míry ho predikovat lze. Jenže nikdo vám neřekne, kde se konkrétně objeví, jak bude silné, jak dlouho bude trvat a kolik jich bouře vytvoří. Klíčem je velmi nestabilní větrné prostředí, kdy jdou proti sobě různé směry větru v různých výškách. Nejdříve takhle vznikne obrovská bouře, ve které stoupá teplý vlhký vzduch, zatímco chladný klesá dolů spolu s deštěm a kroupami.

Větrný generátor ještě silnějšího větru

Všechny popsané podmínky vytváří obrovský větrný tunel. Přestože začíná jako horizontální, může se snadno překlopit do vertikály. Následně stáhne bouřkové mraky až k zemi a během toho ještě posílí jejich rotaci. Jakmile se tento proud větru dotkne země, jedná se o tornádo a je to obrovský problém pro cokoli, co mu stojí v cestě. Jednoduše proto, že rychlost rotace vzduchu uvnitř je obrovská, dosahuje skoro 500 kilometrů v hodině.

V USA jsou na tornáda adaptovaní, my v Evropě příliš ne. Proto nás může tento jev snadno zaskočit, navíc zdejší stavby nejsou vůči tornádu nikterak přizpůsobeny. V USA je hodně domů z železobetonového skeletu, který tornádo nejvýše poškodí, ale už ho kompletně nezlikviduje. Obyvatelé jsou navíc připraveni a při varovných zprávách se zkrátka ukryjí ve sklepě s nejnutnějším vybavením a jen počkají, až se rozběsněný živel přežene.

Zdroj: SciJinks