Horské oázy v mořských hlubinách jsou plné života, ale lidským očím po staletí skryty. Hrají klíčovou roli v globálním ekosystému

Na pevnině můžeme pozorovat obrovské hory, jejichž vrcholky jsou ukryty v mracích. V mořích jsou přitom podobně úžasná horstva, jen jsou nám na první pohled skryta.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Na pevnině je velký problém najít horu, na kterou ještě nikdo nevylezl. Na druhé straně v hlubinách oceánu jsou doslova tisíce neprozkoumaných vrcholků. Mořské hory jsou ponořené vulkány, aktivní i spící, jejichž předhůří se skrývá ve vodních propastech a vrcholy stoupají tisíce metrů, aniž by narušily vodní hladinu. Tyto ponořené hory patří k nejméně prozkoumaným geologickým strukturám na planetě, přesto však doslova hýří životem.

Tajemné vrcholky v mořských hlubinách

Horstva pod vodou vytváří různé typy biotopů, které pokrývají plochu odpovídající největším pevninským deštným pralesům. Vědci o těchto oblastech postupně zjišťují stále více informací. Ukazuje se, že jsou tyto horské oázy plné života, díky čemuž hrají klíčovou roli v globálním ekosystému oceánů. Jenže lokalizace a identifikace těchto míst není vůbec jednoduchá, proto nemáme k dispozici definitivní součet mořských horstev.

iZdroj fotografie: Unsplash

Odhady nicméně udávají, že existuje něco mezi 30 000 – 100 000 podvodních masivů, jejichž vrcholky dosahují výšky přes 1 500 metrů. Mezi největší mořská horstva patří Davidson Seamount u pobřeží Kalifornie, celý masiv je dlouhý 42 kilometrů, široký 8 kilometrů a dosahuje výšky 2 280 metrů. Vyšší podmořské hory mívají od základny po vrchol téměř 5 000 metrů. Přidejte ještě menší vrcholy okolo 100 metrů výšky a máte globální horstva v počtu milionů kusů.

Prozkoumaný pouze zlomek celku

Ať už je celkový počet podvodních hor jakýkoli, vědci jich zatím prozkoumali pouze několik stovek. Výzkumem v této oblasti se zabývá Lucy Woodall z univerzity v Oxfordu. Probádala již několik hor v Atlantiku, Indickém oceánu a jižních vodstvech. Dle jejích slov si při každém ponoru uvědomí, že je nejspíš první člověkem, který vidí tuto část naší planety, protože je pro nás tak vzdálená a neprozkoumaná.

iZdroj fotografie: Unsplash

Během průzkumných výprav naráží vědci na lesy, řasy a korály, které jako by pocházely ze zcela jiných světů. Takové útvary žijí stovky, nebo dokonce tisíce let. Hlubokomořské korály už svojí rozmanitostí překonaly vzdálené příbuzné z tropických oblastí a stále přibývají nové a nové druhy. Toto prostředí samozřejmě hostí další druhy ryb, sasanek, korýšů, mlžů, chobotnic i žraloků. Zkrátka nový svět se vším všudy.

Zdroj: Science Focus

Diskuze Vstoupit do diskuze
143 lidí právě čte
Zobrazit další články