Proč jsou všechny mapy světa chybné a zkreslené? Nikdy nebudou odpovídat realitě, tvrdí profesor geografie

Obdélníková mapa neodráží skutečný tvar našeho světa. Ačkoli byla tvořena s těmi nejlepšími úmysly nabídnout detailní a souvislou projekci Země, plochá mapa má k realitě daleko. Některé oblasti tu vypadají větší, než jsou ve skutečnosti, jiné zase mnohem menší. A vzdálenosti mezi různými kontinenty jsou také zavádějící. „Všechny mapy světa jsou v některých ohledech zkreslené,“ podotýká profesor geografie Matthew Edney.

Chcete dodržet tvar, nebo velikost?

„Základní otázkou je, co chcete? Chcete konkrétní region v odpovídající velikosti, nebo ve tvaru, jaký má na globusu?“ Pro většinu účelů je mnohem vhodnější to druhé, ale estetika prvního způsobu je stále kulturně převládající. Navzdory protestům zastánců ploché Země není naše planeta placatá. Technicky jde o zploštělý sféroid. Tedy kouli, která je zploštělá v oblasti pólů a vyboulená podél rovníku. Právě to je od úsvitu mapování zásadní problém.

iZdroj fotografie: Pxhere

Tedy jak se dá trojrozměrný objekt bezchybně přenést do dvou dimenzí? Pokud máte globus navíc nebo starý tenisový míček, zkuste ho rozřezat a upravit ho do perfektního obdélníku. Tato nepraktická výzva vám dá dobrou ukázku toho, jak nekompatibilní oba tvary jsou. Mercatorovo zobrazení, vytvořené vlámským kartografem Gerhardem Mercatorem v roce 1569, bylo před 500 lety doslova zjevením. Zůstává také nejpoužívanějším.

Nejpopulárnější model světa

Tuto mapu si oblíbili navigátoři po celá staletí, protože jim dovolila plánovat cesty v přímé linii. V otázce přesnosti ovšem zbývá hodně mezer. „Některé projekce zkreslují více než jiné a Mercatorova je klasickým příkladem. Je konformní a má také tu zvláštnost, že velké kruhy jsou zde přímky.“ Velký kruh je každý, který je nakreslen na globus a má střed v jeho centru. Kombinace těchto vlastností ovšem vytváří znatelnou nereálnou disproporci.

Na globu se poledníky směrem k pólům spojují a zeměpisné šířky se zkracují. Při přenesení Země na obdélník jsou ale póly roztaženy z bodů na linie o délce rovníku. Důsledkem těchto i dalších změn je, že některé oblasti vypadají větší než ve skutečnosti, zatímco jiné jsou zakresleny jako mnohem menší. Zkreslení je obvykle popsáno jako relativní velikost Grónska, Evropy, Afriky a Indie. První dvě jsou zobrazeny jako mnohem větší, druhé dvě zase o dost menší.

Zasazení do kontextu

Grónsko a Afrika tak na těchto mapách vypadají stejně velké, zatímco ve skutečnosti je Afrika 14krát větší. Podobně Aljaška působí, že je 3krát větší než Mexiko, zatímco Mexiko je ve skutečnosti 1,3krát větší. Vezmeme-li tedy v úvahu tyto chyby Mercatorova zobrazení, existují jiné mapy, které by bylo možné použít? „Jednou z alternativ ze 70. let je Gall-Petersovo zobrazení, které má plochy rovnocenné, ale vypadá hrozně.“

iZdroj fotografie: Pxhere

„Můj dědeček akademik prohlásil, že na něm kontinenty vypadají jako dlouhé spodní prádlo visící na šňůře.“ I toto zobrazení má svoje problémy. Ačkoli jsou oblasti v relativně správné velikosti jedna ke druhé, většina pevniny je zkreslená, aby se toho dalo docílit. Pevnina je totiž natažená – horizontálně na pólech a vertikálně na rovníku. To znamená, že přestože mají země správnou velikost, rozhodně nemají správný tvar.

Některé další modely

Během staletí bylo nakresleno několik dalších plochých map, všechny ale provází stejné problémy. Je zkrátka nemožné zakreslit obraz Země do mapy a nedělat při tom kompromisy. Například National Geographic Society preferuje projekci Winkel Tripel vytvořenou v roce 1921. Jenže i ta má problém se zkreslením, hlavně u Tichého oceánu, který vypadá mnohem rozsáhlejší, než je ve skutečnosti. Instituce ji ale preferuje, protože zkreslení je menší.

V roce 2021 vytvořili astrofyzici zřejmě nejpřesnější mapu Země, která sestává ze dvou „palačinek“. Mohou být promítnuty vedle sebe, nebo jako dvě strany mince. Tento způsob pohledu na Zemi je zcela odlišný od každé jiné ploché mapy. Teprve se tedy ukáže, jestli se tento model ujme u široké veřejnosti a bude použit i v učebnicích a jako větší učební pomůcka. „Nakonec je to otázka toho, co se bude prodávat,“ podotýká Edney.

Jaký byl na škole váš vztah k zeměpisu? Užívali jste si slepé mapy?

Zdroj: LiveScience