Ekologická katastrofa už je tady a Země se pomalu stává neobyvatelnou. Dokážou vlády zabránit nejhoršímu?

Klimatické změny působí zmatky a bezprecedentní reakce. Diskuse o krizi se většinou odehrává vedle toho, co se zdá jako zcela nepodstatný nárůst světové teploty.

i Zdroj fotografie: Pixabay
                   

Ten se v současné době blíží stavu až o 2 stupně Celsia vyššímu, než byl v době těsně předtím, co auto nahradilo povoz s koňmi. Tyto teplotní prahy budou hlavním předmětem nadcházející konference v skotském Glasgow. COP26 summit bude představovat kroky jednotlivých zemí, jak zastavit klimatickou katastrofu. Jednoduchá čísla ale zakrývají obrovské důsledky, které jsou při klimatické změně v sázce a týkají se celé planety.

Svět se změnil, my musíme taky

Klimatoložka Katherine Hayhoe z Texaské univerzity shrnuje situaci jednoduše: „Vystavěli jsme civilizaci, která je založena na podobě světa, který už ale neexistuje.“ Planeta už se v průměru ohřála o 1,2 stupně Celsia na rozdíl od předprůmyslové doby. Lidstvo se tak pohybuje mimo veškeré své historicky dané mantinely. Posun teploty na celé planetě v takové míře za méně než jedno století je něco zcela nevídaného.

iZdroj fotografie: Pixabay

Jen oceány tak pohlcují každou vteřinu objem tepla, srovnatelný s pěti atomovými bombami shozenými na Hirošimu. Až do skutečně moderní doby operovala lidská civilizace způsobem, který byl teplotně vyrovnaný a přímý. Spalováním fosilních paliv jsme se definitivně vymanili ze své minulosti, jako kdybychom se přesunuli na zcela jinou planetu. Poslední období, kdy bylo na Zemi takto teplo, bylo před 125 000 lety.

Dekády ve znamení rychlejšího ohřevu

Od roku 1970 se tempo zvyšování teploty Země neustále zrychluje i ve srovnání s jakýmkoli dalším obdobím. Vody oceánu se ohřívají rychleji, než kdykoli během minulých 11 000 let, a s celou planetou tak provádíme zcela ojedinělý pokus. Pro nás se teplota zatím posunula o několik desetin stupně, což je jen malý zákrut na cestě. Jenže se blížíme k zatáčce, jakou jsme dosud nikdy neviděli a ani v ní žádným způsobem „neřídili“.

iZdroj fotografie: Pixabay

Přestože nikdo nedokáže přesně určit, jaký bude konec tohoto děsivého experimentování s planetou, lidé mají rádi konkrétní cíle. Roku 2015 se konala konference v Paříži, kde si zmírnění globální teploty odsouhlasilo skoro 200 zemí. Inspirujícím cílem bylo udržet nárůst na úrovni 1,5 stupně Celsia. Další cíle měly menší a chudší země, kterým byly jasné následky v podobě nemožných vln veder společně s obdobími výrazného sucha a prudkých záplav.

Drobounký rozdíl se smrtícím dopadem

„Rozdíl mezi 1,5 a 2 stupně Celsia je pro Maledivy rozsudkem smrti,“ prohlásil Ibráhím Muhammad Solih, prezident země, směrem k lídrům OSN. Po ohřevu 1,49 stupně není žádný kraj útesu nebo velká propast, jde spíše o padání ze skalnatého svahu. Ovšem světové vlády podle většiny měřítek selhávají ve snaze odvrátit smrtící osud. António Guterres, generální sekretář OSN, prohlásil, že jsme na katastrofické trase, která vede k záchraně či peklu.

iZdroj fotografie: Pixabay

Tento rok poskytl nové a děsivé důkazy, že dokonce i aktuální stupeň oteplování je zcela katastrofální. Projevilo se to záplavami v Německu a Číně, požáry v Kanadě, Kalifornii i Řecku. V Grónsku poprvé zažili déšť místo sněhu. Amanda Maycock u univerzity v Leedsu uvedla, že žádný stupeň globálního oteplování nelze považovat za bezpečný a už teď lidé umírají čistě v důsledku tohoto všudypřítomného procesu.

Dopady napříč celým světem

Po celém světě dochází k tomu, že jsou lidé oddělováni bouřemi, vlnami veder, suchem a povodněmi. Pokud se něco rychle nezmění, do roku 2050 bude tímto trendem ovlivněno na 216 milionů lidí, jak plyne z odhadu Světové banky. Ze světové ekonomiky v budoucnu zmizí 23 trilionů dolarů, což nejspíš převrátí životy mnoha dalším lidem. Některé z nejpřímějších dopadů krouží kolem vody a to jak jejího přebytku, tak i nedostatku, tedy sucha a záplav.

iZdroj fotografie: Pixabay

Enormní povodně, většinou vydatně napájené extrémními srážkami, se v posledních letech už staly normou. Děje se tak nejen v Německu nebo Číně, ale už i v USA, kde řeka Mississippi strávila většinu roku 2019 ve stádiu rozvodnění. Británie byla zasažena povodněmi v roce 2020 po vydatných bouřích. Ty přinesly srážky o objemu jednoho měsíce během 48 hodin. Podobně tomu bylo v Súdánu, kde bylo loni vytopeno na 110 000 domácností.

Mění se ve vašem regionu průběhy deště či sucha?

Zdroj: TheGuardian

Diskuze Vstoupit do diskuze
76 lidí právě čte
Zobrazit další články