Drábské světničky využily přirozenou ochranu pískovcových bloků na okraji Českého ráje

Příhrazské skály zabírají téměř dvojnásobnou rozlohu oproti Prachovským a podle hodnocení UNESCO nabízejí nejširší škálu skalních tvarů v celém Českém ráji.

Foto: Zp - licence CC BY-SA 3.0

Když se řekne „skalní město v Českém ráji“, většina lidí si vybaví Prachov. Pokladny, parkoviště, značené okruhy, trasa pro kočárky, všechno na místě, všechno přehledné. Jenže asi deset kilometrů jihozápadně leží rozlehlý pískovcový celek, který turistický průmysl nikdy nezabalil do tak úhledného produktu. A právě proto si ho příroda nechala víc pro sebe. Příhrazské skály nemají centrální vstup ani dětskou stezku s pokladnou. Mají 178 skalních věží, hluboké kaňony, pseudokrasové jeskyně a třicetimetrovou věž, kterou horolezci nedokázali zdolat až do roku 1937.

Proč všichni znají Prachov

Prachovské skály fungují jako návštěvnický areál s jasným scénářem. Přijedete, zaplatíte vstupné a parkovné, vyberete si jeden ze značených okruhů a za hodinu až dvě jste zpátky u auta. Od roku 2024 tu navíc běží dětská naučná stezka. Záchody, občerstvení, informační tabule, servis, na který jsou rodiny s dětmi zvyklé z hradů a zámků. Oficiální materiály Českého ráje Prachov prezentují jako „nejznámější skalní město“ regionu a ta nálepka drží desítky let.

Rozloha přírodní rezervace Prachovské skály činí 262 hektarů. Přes dvě stě věží stěsnaných do kompaktního prostoru vytváří efektní kulisu, kterou zvládnete vstřebat během odpoledne. Právě ta koncentrace a snadná čitelnost dělají z Prachova ideální „první skalní město“ pro každého, kdo do Českého ráje přijede poprvé.

Co má Příhraz navíc, a proč o tom málokdo ví

Příhrazské skály pokrývají téměř 520 hektarů. Náhorní plošina je rozřezaná hustou sítí roklí a soutěsek tak hluboko, že některé kaňony připomínají spíš miniaturní Grand Canyon než českou pískovcovou krajinu. Geologové České geologické služby popisují homogenní pískovcové těleso mocné 90 až 100 metrů, ve kterém je dodnes čitelné šikmé zvrstvení, stopy po proudech dávného moře. A do toho všeho zasáhly neogenní vulkanity kolem vrchu Mužský, které okolní reliéf ještě zkomplikovaly.

Výsledek? Pestrost, jakou Prachov nenabídne. V hodnoticím dokumentu UNESCO se u Příhrazských skal výslovně mluví o „nejširší škále mezo- a mikroreliéfu“ mezi skalními městy Českého ráje. Konkrétně to znamená:

• Skalní brány, oblouky a okna, klasické erozní formy, které jinde v regionu najdete jednotlivě, tady pohromadě.
• Skalní hřiby, pilíře s přečnívající hlavicí, vzniklé nerovnoměrným zvětráváním měkčích a tvrdších vrstev.
• Pseudokrasové jeskyně a propasti, dutiny, které nevznikly rozpouštěním vápence, ale mechanickým rozpadem pískovce.
• Studený průchod, úzká soutěska, kde i v létě cítíte chlad stíněného kamene.
• Kobylí hlava, asi třicet metrů vysoká věž, převislá ze všech stran a ve spodní části hladká natolik, že horolezcům odolávala až do roku 1937.

Proč o tom většina turistů neví? Příhrazské skály nejsou jednoduše pojatým turistickým produktem. Žádná pokladna, žádný centrální okruh, žádná trasa pro kočárky. Vstupujete z několika stran, terén je náročnější a zážitek se rozloží do celého dne místo dvou hodin. Geologická zajímavost sama o sobě turistickou známost negarantuje.

Devět kilometrů, dvacet zastavení a strmé schody

Oficiální okružní naučná stezka měří zhruba 9 kilometrů a má 20 zastavení, včetně úkolů pro děti. Počítejte s přibližně třemi hodinami chůze. Terén ale není procházka: Příhrazské schody jsou strmé, cesta vede přes kořeny a mokré kameny a pro kočárky ani kola se nehodí. Děti zvyklé chodit to zvládnou, méně zdatní turisté udělají lépe, když si vyberou kratší nástup a neabsolvují celý okruh.

Prakticky se sem dostanete autobusem do Dneboha (necelý kilometr k nástupu) nebo vlakem do Březiny nad Jizerou (asi 1,2 km). Autem míříte na parkoviště v Příhrazech nebo u Dneboha-Kavčiny; v sezoně bývá parkování zpoplatněné, typicky kolem 100 korun.

Drábské světničky: ikona, která zatím čeká

Jedním z hlavních lákadel Příhrazských skal jsou Drábské světničky, zbytky středověkého skalního hradu vysoko na pískovcovém ostrohu. Jenže právě tady narazíte na aktuální komplikaci. Lesy ČR tu v roce 2025 zahájily záchranný projekt a k začátku července 2026 je areál podle oficiálního webu stále uzavřený. Předpokládané otevření se posunulo na září až říjen 2026. Před výpravou proto zkontrolujte aktuální stav; okolní trasy mohou být průchozí, ale samotné světničky zatím ne.

I bez nich ale Příhrazské skály nabízejí dost na celý den. Čekají tu Studený průchod, Kobylí hlava i desítky bezejmenných roklí, kde potkáte spíš sýkorky než jiné turisty. Příhrazské skály nabízejí krajinu, která si svůj příběh nechává vyprávět pomaleji, a podle nás o to silněji.