Milovníci městského života by si mohli pomyslet, že by bez divoké přírody přežili bez problémů. Masové vymírání druhů by však zasáhlo každého z nás.
Pokud by na Zemi neexistoval dostatek druhů, které drží biodiverzitu v rovnováze, mělo by to znatelný dopad i na lidstvo. Nejspíš bychom pak byli s vyhynutím hned další na řadě. Proč se ale vědci domnívají, že zrovna nás čeká šesté masové vyhynutí? Mohli bychom všichni přežít jako vegetariáni? Jak by se to podepsalo na farmaceutickém průmyslu? Za proběhnuvší historii planety se masivních vyhynutí odehrálo už pět a my jsme na hrotu šestého.
Když vymřelo skoro všechno
Události masových vymírání byly tak významné, že při nich zcela zmizelo 75–90 % všech živočišných a rostlinných druhů na planetě. Dají se zpětně vypátrat skrze geologické vrstvy a chemické složení hornin či nalezených fosilií. Posledních 11 500 let jsme v době holocénu, přičemž tato epocha nastoupila s koncem poslední doby ledové. Podle mnoha badatelů jsme se ale už dostali do středu tzv. antropocénu, který započal s využíváním fosilních paliv a průmyslovou revolucí.
Podle jiných vědců bylo jeho počátkem ovládnutí zemědělství, respektive farmaření. Ať už je to jakkoli, naše populace výrazně narůstá, stejně tak poptávka po jídle či palivu a roste i výroba plastů. Současně s tím stále nebezpečnějším tempem ubývá právě živočišných druhů a rostlin. Představme si tedy, že všechno kromě lidí už vyhynulo a my jsme tu zůstali zcela osamoceni. Jak by vypadal život na modré planetě za takových okolností?
Zvířata a farmaceutický průmysl
Nedávný mezinárodní průzkum odhadl, že na hraně vyhynutí je až 1 milion druhů zvířat a rostlin. Abychom to dali do kontextu, právě z těchto zdrojů získáváme více jak 50 % moderních léků a více jak 90 % tradičních léčiv. A co se týče životy zachraňujících vakcín proti nemocem, jsou testy na zvířatech naprosto klíčové. Bez nich bychom se ocitli v postapokalyptickém světě, kde jsou místo laboratorních myší používáni přímo lidé.
Hlodavci tvoří až 75 % zvířat užívaných obecně ve vědeckém testování. Velmi snadno se totiž množí a jejich genetická výbava a fyziologie se značně překrývá s tou naší. Bez těchto malých pomocníků s fousky by bylo nutné spoléhat se jen na počítačové simulace a tkáňové kultury. Takovou změnu by rozhodně nešlo provést přes noc a nejen pro vědeckou komunitu by se jednalo jak o finanční, tak i o logistickou noční můru.
Prázdný žaludek a žádná vlna
Zvířata nás také zásobují životně důležitými surovinami, jako je například zmijí jed na léčbu krevního tlaku nebo inzulin ze slinivky prasat. Nemluvě o všech těch chutných produktech jako mléko, sýry, hamburgery a podobně. Tohle všechno by bylo okamžitě minulostí. Abychom zabránili hladomoru, museli bychom se spolehnout na laboratorně pěstované maso a zeleninu. Nemluvě o planktonu, který zajišťuje většinu kyslíku na planetě.
Pronikneme-li k nejmenším tvorům, ocitneme se v hmyzí říši, která je naprosto kritická. Jakmile by totiž zmizely včely, které zajišťují opylování – a tedy růst rostlin –, měl by lidský rod pouhý rok života. Museli bychom přijít na to, jak tuto přirozenou operaci provést uměle, nejspíš pomocí dronů a větrných systémů. A jestli jste vysazení na vlnu, hedvábí a další materiály, tak smůla. Provedly by cenový skok a byly by extrémně nedostupné.
Smutný život bez mazlíčků
Všechny tyto tkaniny totiž pochází ze zvířat nebo z rostlin, takže při jejich zmizení by nám zůstala jen možnost syntetických vláken. To znamená neustálé svědění a také hrozně moc potu. Samozřejmě by se vymírání týkalo i našich chlupatých společníků jako koček, psů, fretek a dalších. Mohli bychom si sice zařídit nějaké robotické mazlíčky, ale upřímně, drbat za ušima něco z plechu a plastu opravdu není ono. Mnoho lidí by nejspíš zemřelo žalem.
Dobrá zpráva je, že díky snahám nejrůznějších odborníků se například velrybí populace vrací do počtů, které zde byly ještě před dobou rapidního harpunování. Stejně tak se znovu rozmáhá populace orla bělohlavého. To samé se týká goril, kterým se díky společné snaze mnoha oddaných lidí daří přežívat v národních parcích. Z toho je vidět, že dostatečně velká skupina lidí se společným zájmem dokáže opravdu cokoli. Máme před sebou ale stále hodně práce.
Který živočišný druh byste nejvíce postrádali?
Zdroj: WhatIfShow
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 4794
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 7871
