Nejrozsáhlejší deštné pralesy na světě se zmenšují alarmující rychlostí, a pokud opravdu zmizí, dopady mohou být zcela devastující.
Amazonie, oblast největších deštných pralesů, z nichž až 60 % patří Brazílii, prohrává svou bitvu s kácením stromů už po desítky let. Před rokem 1970 zaujímaly lesy jen v Brazílii 1,54 milionů čtverečních kilometrů. Toto číslo však od té doby neustále klesá. V roce 2018 se jednalo o rozlohu 1,27 milionu čtverečních kilometrů, ovšem s novou vládou u moci bude číslo nejspíš nadále dramaticky klesat, a to kvůli špatnému postoji státních orgánů k ochraně přírody.
Slábnoucí deště, sílící sucho
Studie z roku 2012 prokázaly, že amazonské pralesy přivádí děště do okolních regionů, tuto funkci logicky odlesňování naruší. I když během samotného procesu kácení prší o něco víc, absence pralesa žádné deště nepřitáhne. Například nedávné sucho v Sao Paulu má nejspíše původ právě v kácení v pralesů. A s dalším odlesňováním se budou tyto problémy jen zhoršovat a prohlubovat.
Samotné kácení pak produkuje ohromné množství skleníkových plynů a emise se celkově zvýší takovým způsobem, že bude trpět každý na světě. Horší kvalita vody nebo vyšší teplota planety jsou další nepříjemné dopady. Absence stromů způsobuje erozi půdy a s tím se pojí častější záplavy – pokud se případný déšť nemá kde zachytit, prostě odtéká, kudy může. Regiony tak budou mít šokové prostředí – buď bude vody velmi málo, nebo naopak mnoho najednou.
Zničená biodiverzita a časté požáry
Deštné pralesy jsou domovem obrovského množství druhů rostlin, hmyzu a živočichů. Nejspíš nikde jinde na světě se taková pestrost nenachází. Kácení vede bohužel k likvidaci celých ekosystémů najednou. Proč by se o to lidé měli zajímat? Protože odpovědi na mnoho našich problémů včetně možných léků na rakovinu leží právě ve zvířecí říši. Skoro 90 % lidských nemocí je léčitelných medikací odvozenou z přírodních složek, jako jsou houby, hadí jed nebo plísně.
Ztráta lesů, která znamená méně deště a nárůst sucha, vede nevyhnutelně k větší četnosti požárů, které budou silnější a vytrvalejší než dosud. Vypustí také více uhlíku do atmosféry, což bude mít další negativní dopady. Na lesích závisí mnoho lidí svým živobytím, protože lesy poskytují potravu, bezpečí, příjem a léčivé rostliny asi 300 milionům lidí. Ti se ztrátou lesů migrují do měst nebo jiných, bohatších zemí.