Magické číslo 137, které už desítky let nedá spát teoretickým fyzikům ani okultistům. Podle některých v sobě skrývá tajemství vesmíru, podle jiných s sebou nese boží poselství. Nejčastěji je s ním spojováno jméno teoretického fyzika Wolfganga Pauliho (1900 – 1958), který jeho studiu zasvětil celý svůj život. Jaké je jeho skutečné tajemství?

Záhadné číslo 137

Číslo 137 se považuje za jedno ze základních čísel, které vysvětluje celý náš svět i vesmír. Je zakládní jednotkou takzvané konstanty jemné struktury, která ve fyzice vyjadřuje sílu elektromagnetické interakce. Jedná se o stejně základní veličinu, jakou je i rychlost světla nebo gravitační konstanta. Opakovaná měření dokázala, že hodnota konstanty jemné struktury se rovná 1/137. Tuto hodnotu fyzika udává už od roku 1916, ale doposud nikdo nepřišel s teoretickým vysvětlením této skutečnosti.

Objevuje se všude

Další pozoruhodná skutečnost, se kterou je číslo 137 spojováno v oblasti fyziky a vesmíru, je jeho samotný zrod. Standartní model velkého třesku udává, že náš vesmír vznikl zhruba před 13,7 miliardy let. Symbolika tohoto čísla je zde více než do očí bijící, čehož si byl vědom i Wolfgang Pauli. Během svých studií dokonce využíval i méně akademické metody, jako je numerologie či studie židovské kabaly, aby přišel na význam tohoto čísla. Ve skutečnosti ale získal jen více otázek než odpovědí a číselnou záhadu nikdy nerozluštil.

iZdroj fotografie: Science Museum London / Science and Society Picture Library / Creative Commons / CC BY-SA

Pravdu hledá ve snech

Ve svém pátrání po záhadě, kterou číslo 137 skrývá, se spojil i se slavným psychologem Carlem Gustavem Jungem (1875 – 1961) a hledal odpovědi ve snech. Opět bez úspěchu. Spolu s Jungem však během svého pátrání zavedou pojem synchronita, který podle nich nejlépe vystihuje jev náhody a proč k ní může docházet na různých místech současně.

„Naše sluneční soustava se přesouvá do nové oblasti vesmíru,“ tvrdí astronomka

Další, kdo číslu 137 propadne, je americký teoretický fyzik Richard Feynman (1918 – 1988), který o magickém čísle dokonce napíše knihu s názvem „Neobyčejná teorie světla a látky“ (1985). V knize trefně popisuje slavnou „nepolapitenost“ tohoto čísla, o kterém věda ví, že existuje, ale přitom ho není možné ničím dokázat. Stále se tak jedná o nevyřešenou záhadu, která trápí teoretické fyziky po celém světě.