Tým mořských biologů objevil něco, co vypadá jako žlutá cihlová cesta. Nenacházela se ovšem na pevnině, ale na vrcholku podmořské hory poblíž Havaje.
„Žlutá cihlová cesta?“ zamumlal jeden z badatelů z průzkumného programu Nautilus do videozáznamu, když ji s týmem objevil. Ostatní poznamenali, že kameny jsou snad připomínkou zcela jiného fiktivního světa. „Je to cesta do Atlantidy,“ okomentoval nález jeden z nich. Žluté kameny, oddělené jeden od druhého v přesných pravých úhlech. Dohromady tvoří úzký pruh a vypadá to, že byly vyrobeny i sestaveny lidskýma rukama. Nicméně tato zdánlivá dlažba je následek vulkanické aktivity.
Dlouhodobá sopečná aktivita
Jde o přirozený důsledek starověké sopečné aktivity, která se odehrávala tisíce metrů pod vodním povrchem, což badatelé sami potvrzují. „Na vrcholu mořské hory Nootka si tým všiml vysušeného tvaru jezerní kotliny a popraskaného proudu hyaloklastitu.“ Jde o vulkanickou horninu formovanou během silných erupcí, kdy si mnoho kamenných úlomků sedne na dno. Cihlová podoba je nejspíš výsledek zahřívání a ochlazování během dalších erupcí.
Střídání tepla a chladu tu trvalo víc jak milion let. Badatelé se po „dlažbě“ vydali na procházku se svým ROV (remote operated vehicle; dálkově řízené vozítko). To jelo kolem Papahānaumokuakea Marine National Monument, chráněné oblasti o velikosti 1 508 870 čtverečných kilometrů Pacifiku severozápadně od Havaje. Expedice je součástí programu Ocean Exploration Trust’s Nautilus a zkoumá starověké podmořské hory.
Průzkum ve znamení Nautila
Jedním z hlavních cílů týmu je sběr geologických vzorků právě z těchto útvarů. Tedy podvodních hor formovaných sopečnou aktivitou, přičemž cílem je lépe pochopit jejich věk a původ. Poznání tohoto procesu může také vrhnout nové světlo na formování samotných Havajských ostrovů, což autoři uvedli na stránce projektu. Vědci také sbírají mikrobiální vzorky, aby mohli studovat podivné organismy, které přežívají v takových hlubinách.
„Náš průzkum těchto dříve nepoznaných oblastí pomáhá vědcům získat hlubší poznatky o životě na skalách a uvnitř hlubinných horstev, tedy starověkých hor,“ dodali badatelé. Předchozí expedice na palubě Nautila poskytly už mnoho zajímavého materiálu. Během výpravy v roce 2018 na stejné místo byli vědci zaraženi podivnou bytostí, která při záběrech na kameře doslova měnila tvar. Později byla identifikována jako hltač.
Prazvláštní pelikání úhoř
Přesněji řečeno šírotlamka pelikánovitá (Eurypharynx pelecanoides), což je hlubokomořská ryba s extrémně širokou tlamou, která dokáže pomocí masivní čelisti spolknout i kořist, která je větší než ona sama. Vědec, který během této expedice pilotoval ROV vozítko, na první setkání s ní reagoval trefným komentářem: „Vypadá jako Mupet.“
Co vám šírotlamka nejvíce připomíná?