Zázrak za pár korun? Levný vitamín zvýšil úspěšnost léčby rakoviny o neuvěřitelných 79 %

Denní tableta vitamínu D za pár korun zvýšila v brazilské studii podíl kompletních odpovědí na chemoterapii u žen s rakovinou prsu téměř dvojnásobně.

Foto: Rawpixel

Začátkem června 2025 zveřejnila brazilská agentura FAPESP výsledky studie, která probíhala na lékařské fakultě FMB-UNESP v Botucatu. Osmdesát žen ve věku 45 až 80 let s karcinomem prsu dostávalo vedle standardní neoadjuvantní chemoterapie buď 2 000 IU vitamínu D denně, nebo placebo. Po šesti měsících léčby a následné operaci lékaři zkoumali, zda v odstraněné tkáni zůstaly nádorové buňky. Ve skupině s vitamínem D zmizely kompletně u 43 % žen. V placebové skupině jen u 24 %. Rozdíl devatenácti procentních bodů je v onkologii číslo, které stojí za pozornost, zvlášť když ho přinesl doplněk stravy za desítky korun měsíčně.

Co přesně studie měřila, a co ne

Klíčovým ukazatelem byla takzvaná patologická kompletní odpověď (pCR): stav, kdy patolog v operačním vzorku nenajde žádné zbylé invazivní nádorové buňky. Vyšší pCR neznamená automaticky vyléčení ani delší přežití, ale v onkologii platí za silný prognostický signál, čím víc pacientek dosáhne kompletní odpovědi, tím lepší bývají dlouhodobé výsledky celé skupiny.

Ve veřejných zdrojích přitom kolují dvě sady čísel, a nejde o rozpor. Zpráva FAPESP uvádí 43 % vs. 24 %, to zahrnuje všech 80 randomizovaných žen. Konferenční abstrakt v časopise Mastology pracuje s 55,3 % vs. 32,4 % u 75 žen, které chemoterapii dokončily a podstoupily operaci. Rozdíl plyne z jiné analytické populace: první číslo počítá i s těmi, které z různých důvodů léčbu nedokončily, druhé jen s těmi, u nichž bylo možné odpověď skutečně vyhodnotit. Obě sady ukazují stejný směr.

Proč „levný spojenec“ není nadsázka

Spoluautor studie Eduardo Carvalho-Pessoa sám zdůraznil, že použitá dávka 2 000 IU denně je nízká, bezpečná a cenově nesrovnatelná s přídavnými onkologickými léky. V českých lékárnách stojí balení vitamínu D v této síle orientačně 85 až 150 korun, tedy řádově koruny na den.

Pro srovnání: u schválených přídavných protinádorových léků, jako je pembrolizumab v kombinaci s chemoterapií u triple-negativního karcinomu prsu, dosahuje pCR kolem 63 % oproti 56 % se samotnou chemoterapií. U HER2-pozitivních nádorů léčených pertuzumabem a trastuzumabem se pCR pohybuje kolem 59,5 %. Jde o zcela jiné populace, jiné podtypy a nesrovnatelné náklady, přímé srovnání s vitamínem D proto není metodicky férové. Ukazuje ale, že numerický signál brazilské studie není zanedbatelný.

Dávka 2 000 IU navíc leží na horním okraji rozmezí, které česká Modrá kniha ČOS doporučuje pro kostní zdraví onkologických pacientů (800 až 2 000 IU denně). SÚKL přitom považuje výrobky do 4 000 IU denně za doplňky stravy, nikoli léčiva. Nejde tedy o žádnou experimentální megadávku.

Proč to ještě nemění onkologickou praxi

Studie má několik limitů, které brání okamžitému přenesení do standardní péče:

• Malý vzorek. Osmdesát žen je v onkologickém výzkumu pilotní číslo. Statistická síla takové studie stačí na zachycení signálu, ne na definitivní závěr.
• Jedno centrum, jedna země. Všechny účastnice pocházely z jednoho brazilského pracoviště. Genetické, nutriční i klimatické podmínky se liší od středoevropské populace.
• Smíšené podtypy nádorů. Zařazeny byly ženy s luminálními, triple-negativními i HER2-pozitivními nádory. Každý podtyp reaguje na chemoterapii jinak a vitamín D mohl působit u některých víc než u jiných, to z dostupných dat nelze rozlišit.
• Chybí data o přežití. Studie měřila odpověď na léčbu, nikoli to, zda se ženám ve skupině s vitamínem D daří lépe i po letech.

Česká onkologická doporučení na portálu Linkos jsou jednoznačná: zvýšené dávky mikronutrientů bez laboratorně prokázaného deficitu nejsou indikovány a nebylo prokázáno, že by samotná korekce deficitu měnila průběh nádorového onemocnění. Brazilská studie tento postoj zatím nemění.

Co ale změnit může, a hned

Vstupní hladiny vitamínu D u účastnic studie byly v obou skupinách nízké: kolem 19,6 a 21,0 ng/ml, tedy v pásmu hypovitaminózy. Nejde o výjimku. Starší český přehled publikovaný v Klinické onkologii uvádí nedostatečnou hladinu u 20 až 60 % onkologických pacientů už v době diagnózy. Samotný tým z Botucatu ve svých předchozích pracích naměřil hypovitaminózu u 66 % žen s nově diagnostikovaným karcinomem prsu.

Meta-analýza z roku 2024 zahrnující více studií spojila dostatečné výchozí hladiny vitamínu D s 22% nižším rizikem nedostatečné odpovědi na neoadjuvantní chemoterapii a 35% nižším rizikem progrese onemocnění. Brazilská studie tedy nezapadá do vakua, zapadá do rostoucího souboru dat, která říkají totéž: deficit vitamínu D u onkologických pacientek je častý a jeho korekce může mít klinický význam.

Mechanisticky se uvažuje o vazbě vitamínu D na receptor VDR, přes který může zpomalovat růst nádorových buněk, podporovat jejich programovanou smrt, omezovat tvorbu nových cév zásobujících nádor a ovlivňovat protinádorovou imunitu. Brazilská studie tyto dráhy u svých pacientek přímo neměřila, prokazuje klinický výsledek, ne mechanismus.

Co si z toho odnést

Nejpraktičtější důsledek této studie není samoléčba vitamínem D. Je to jednoduchá otázka, kterou může každá pacientka podstupující chemoterapii položit svému onkologovi: „Znáte mou hladinu vitamínu D?“ Vyšetření 25-OH vitaminu D je rutinní laboratorní odběr, korekce případného deficitu je v českých doporučeních přijatelná a bezpečná. Větší potvrzovací studie zatím nemá veřejný harmonogram, ale deficit, který se dá změřit a napravit za desítky korun měsíčně, na ni čekat nemusí.