Zakážou tuhle českou pohádku? Děti z ní mají noční můry a dospělým běhá mráz po zádech
Karel Roden jako černokněžník Skeleton, smrt hrdiny uprostřed děje a hrad, do jehož dveří se nesmí vstoupit. Česká pohádka z roku 1997 nehrála na jistotu.
Obsah článku
27. února 1997 se v pražské Lucerně rozsvítilo plátno a děti v sále dostaly něco, na co nebyly připravené. Pták Ohnivák režiséra Václava Vorlíčka a scenáristy Miloše Macourka sliboval výpravnou pohádku pro celou rodinu. Jenže místo hravé poetiky, na kterou český divák spoléhal u titulů jako Lotrando a Zubejda, přišel temný fantasy svět plný únosů, zakázaných komnat a černokněžníka, jehož srdce bije ukryté na vrcholku skály. Kdo ho viděl jako dítě, zpravidla si ho pamatuje dodnes, ne proto, že by šlo o nejlepší pohádku své doby, ale proto, že se z paměti nedá jen tak vymazat.
Příběh, který nehraje na bezpečí
Princ Afron miluje princeznu Elenu. O tu ale usiluje i Skeleton, „temný vládce všech živlů“, a podlý princ Wolf, který se neštítí vraždy. Afron musí projít únosem, kouzly, propastí Mortuna, ziskem živé vody, a vlastní smrtí. Wolf ho zabije. Teprve pomáhající zvířata a živá voda ho vrátí zpět. Finále stojí na zničení Skeletonova srdce ukrytého mimo tělo.
Tvůrci přitom nečerpali z jedné předlohy. Filmový přehled výslovně uvádí, že scénář kombinuje motivy bratří Grimmů, Erbena i ruské verze příběhu o ptáku ohniváku. Výsledek proto působí zároveň povědomě a znepokojivě jinak, divák tuší pohádkovou gramatiku, ale pravidla jsou posunutá.
Proč zrovna tenhle film tak zasáhl
Klíč neleží v jedné „strašidelné scéně“. Pták Ohnivák kumuluje víc temných motivů najednou, než bylo v české dětské produkci zvykem:
- Skeleton v podání Karla Rodena — vizuálně výrazný, hrozivý, bez komediálního odlehčení.
- Smrt hlavního hrdiny uprostřed děje — porušení základní dětské jistoty, že „tomu dobrému se nic nestane“.
- Zakázané dveře, propast Mortuna, okovaný hrad — uzavřené temné prostory, které budují klaustrofobní napětí.
- Srdce mimo tělo — motiv, který je pro dospělého folklórní klišé, ale pro šestileté dítě noční můra.
Oficiální klasifikace přitom zněla „přístupný“. Žádné věkové omezení. Propagační text na Kinoboxu film rámuje jako rodinnou podívanou „pro velké i malé“. Jenže zpětné divácké reakce vyprávějí jiný příběh. Na FDb se opakují formulace typu „pohádka pro děti, to bych tak úplně neřekla“ nebo „není až příliš strašidelná?“. Rozpor mezi oficiálním zařazením a skutečným zážitkem malého diváka je přesně to, co z Ptáka Ohniváka udělalo generační vzpomínku.
Devadesátky chtěly víc akce, a dostaly víc tmy
Pták Ohnivák nevznikl ve vzduchoprázdnu. Česká filmová pohádka procházela v devadesátých letech proměnou: německé koprodukce tlačily na výpravnost, akční scény a vizuální efekty. Vorlíček, který uměl natočit i lehkou komedii typu Kouzelný měšec, tady vědomě sáhl po dark-fantasy registru. Počítačové triky, Skeletonův let, dramatické zvraty, to všechno odpovídalo dobovému tlaku na „větší“ pohádku, jak ho popisuje analytický text Filmového přehledu o vývoji žánru.
Srovnání s vrstevníky je výmluvné. Lotrando a Zubejda z roku 1996 staví na písničkách, poetice a humoru. Kouzelný měšec hravě míchá moderní a pohádkové prvky. Pták Ohnivák jde jinam: tvrději po temném protivníkovi, výš v sázkách, hlouběji do stínu. Nebyl zakázaný, nebyl skandální. Jen pustil do běžného dětského rámce motivy, které se v dětské paměti ukládají mnohem hlouběji než u lehkých pohádek.
Kde ho dnes najít
Film není ztracený, ale jeho dostupnost je roztříštěná. V roce 2022 dostal obnovenou premiéru a od září téhož roku ho vede Stream.cz. Česká televize má stránku pořadu, ale výslovně uvádí, že nemá práva k online přehrání. DVD vydání existovalo, v běžném prodeji ho ale už není snadné sehnat. Nejspolehlivější cestou zůstává lineární televize, TV Nova zařadila Ptáka Ohniváka ještě do velikonočního programu v dubnu 2026.
Generace, která ho viděla poprvé v kině nebo při televizní repríze, dnes táhne na čtyřicítku. A když se řekne „Skeleton“, většina z nich nepotřebuje další kontext.