Z mrazu rovnou do pekelného vedra. Na některých místech ČR bylo naměřeno přes 28 °C

Ještě ve čtvrtek ráno teploty v Česku padaly k minus pěti, o tři dny později rtuť v Doksanech vyšplhala na 28,6 °C – letošní maximum.

Foto: Pxhere

Neděle 3. května 2026 vypadala jako koláž ze tří různých ročních období. U Štyleckého rybníka na jihu Čech se lidé koupali, v Krušných horách stovky lyžařů sjížděly svah v tričkách a kraťasech a na nábřeží Vltavy záchranáři ošetřovali desítky zkolabovaných maratonců. Jeden den, jedna země, tři naprosto nesourodé scény. Příčinou nebyla žádná klimatická anomálie hodná učebnic, ale prudký příliv teplého vzduchu od jihozápadu, který během víkendu vystřídal mrazivou epizodu z předchozího týdne.

Od minus dvanácti k téměř třicítce za tři dny

Ve čtvrtek 30. dubna se většina Česka probudila do teplot mezi nulou a minus pěti stupni. Na Jizerce teploměr ukázal téměř −12 °C. O pouhé tři dny později, v neděli odpoledne, naměřili v Doksanech na Litoměřicku 28,6 °C, tedy první letní den roku v meteorologickém smyslu, kdy maximum překročí 25 °C. V Praze-Komořanech padlo 28,3 °C, nad pětadvacítku se dostaly i stanice v Plzeňském a Středočeském kraji. Proti čtvrtečním minimům na Jizerce jde o skok přes 40 °C.

Absolutní květnový rekord to ale nebyl. Ten drží Dobřichovice s 35,0 °C z 29. května 2005 podle historických extrémů ČHMÚ. Denní rekord pro 3. května padl jen na zhruba 11 % ze 170 dlouhodobě měřících stanic, jak uvedl hydrometeorologický ústav na síti X. Mimořádnost neděle tedy nestála na absolutních číslech, ale na rychlosti, s jakou se Česko přehouplo z pozdního mrazu do plného léta.

Lyžování v tričku: Potůčky jako symbol absurdity

Skiareál Potůčky v Krušných horách na Karlovarsku provozuje jedinou 550metrovou sjezdovku s převýšením sto metrů. V neděli tam teploměr ukazoval 22 °C, a přesto se jelo. Ředitel areálu Marek Plachý pro TN.cz uvedl, že během prodlouženého víkendu dorazilo téměř 500 návštěvníků. Kolik jich přišlo jen v neděli, přesně nezaznělo, ale reportáže shodně mluví o „stovkách lyžařů“.

Jak je možné, že sníh vydržel? Oficiální web areálu žádnou výšku vrstvy neuvádí, zato upozorňuje, že provoz je nepravidelný a aktuální stav je třeba sledovat na Facebooku. Jde zkrátka o dojíždění posledních zbytků sněhu na krátké sjezdovce, nikoli o standardní jarní lyžování. Kdo chtěl stihnout poslední oblouky sezony, musel se smířit s měkkým podkladem a slunečním krémem místo kukly.

Maraton ve vedru: 163 ošetřených, tři ve vážném stavu

Zatímco v Potůčkách šlo o kuriozitu, v Praze mělo teplo tvrdé zdravotní důsledky. Organizátoři Pražského maratonu kvůli předpovědi posunuli start z obvyklých 9:00 na 8:00. Ani hodina navíc nestačila. Mluvčí pražské záchranné služby Karel Kirs popsal bilanci dne: záchranáři ošetřili 163 lidí, 35 z nich odvezli do nemocnic. Tři pacienti byli ve vážném stavu, dva skončili na ARO napojeni na plicní ventilaci, jeden na JIP.

Přehřátí, vyčerpání, kolapsové stavy, křeče. Kombinace vysoké fyzické zátěže a teplot, na které tělo po chladném dubnu nebylo aklimatizované, se ukázala jako nebezpečnější než samotné číslo na teploměru.

Co přijde dál: fronta, déšť a zpátky k patnáctce

Letní epizoda měla krátký dech. Už na začátku nového týdne začala přes Česko přecházet zvlněná studená fronta od západu. Ve čtvrtek měla odpolední maxima v Čechách klesnout na 10 až 15 °C, na Moravě a ve Slezsku na 15 až 20 °C. S frontou přišly přeháňky, déšť a místy bouřky. O víkendu se má mírně oteplit, ale o návrat k třicítce nejde.

Česko tak během jediného týdne prožilo mráz, první letní den roku i návrat do chladného jara. Kdo v neděli sjížděl krušnohorský svah v tričku, zažil jednu z nejpodivnějších sezónních koláží, jaké zdejší květen dokáže nabídnout.