Sušení prádla na šňůře ušetří elektřinu, ale sušička škodí jinak. Horký vzduch láme syntetická vlákna na mikroplasty, které vdechujete

Kondenzační sušička uvolnila v laboratorním testu zhruba třetinu gramu vláken z každého kilogramu prádla. Část toho textilního prachu dýcháte doma.

Zdroj fotografie: Pixabay

Domácnosti posuzují sušičku hlavně podle faktury za elektřinu, a ta skutečně nevypadá hrozivě. Úsporný model vyjde při třech cyklech týdně zhruba na tisícovku ročně. Daleko méně se mluví o tom, co spotřebič vyrábí vedle suchých ručníků. Irská studie v časopise PLOS ONE z roku 2023 označila bubnové sušičky za významný zdroj mikrovláknového znečištění vody i vzduchu. Americký výzkum z roku 2020 je rovnou nazval podceňovaným pramenem mikrovláken. Prošli jsme obě práce, přepočítali jejich čísla na náplň běžné pračky a porovnali je s tím, co stojí sušení na stojanu v obýváku. Účet za proud podle nás představuje tu nejméně zajímavou položku celé bilance.

Mikroplasty v ovzduší: jak se ze svetru stane prach

V bubnu sušičky působí čtyři síly naráz: teplo, proudící vzduch, neustálé otáčení a vzájemné tření kusů oblečení. Každá z nich sama o sobě vláknu příliš neublíží. Dohromady ale fungují jako jemný brusný papír. Z povrchu polyesteru, akrylu či polyamidu se odlupují drobná vlákénka a vzduch je okamžitě unáší pryč.

Vědci z Irska měřili sušičky na skutečných spotřebitelských náplních, ne na laboratorních vzorcích. Kondenzační přístroj uvolnil v průměru 341,5 dílu na milion z hmotnosti prádla, ventilační 256 dílů na milion. Převedeno na běžné jednotky to znamená asi třetinu, respektive čtvrtinu gramu vláken z kilogramu textilu. U plné sedmikilové náplně se tak podle našeho přepočtu dostáváme ke zhruba dvěma gramům při jediném sušení. Při 156 cyklech ročně by v tomto scénáři rodina vyprodukovala stovky gramů textilních fragmentů. Většina skončí ve filtru, zbytek míří jinam.

Kam přesně, rozhoduje konstrukce přístroje. Ventilační sušička vyfukuje vlhký vzduch hadicí ven a s ním odchází i část vláken. Studie Kappové a Millera zachytila mikrovlákna přímo v okolí výdechů domácích sušiček. Autoři došli k závěru, že sušičky vypouštějí syntetická i přírodní vlákna rovnou do prostředí, a proto patří do debaty o mikroplastech po bok praček.

Právě tady vězí důvod, proč se o problému mluví tak málo. Výzkum se roky soustředil na pračky a odpadní vodu, kam vlákna odplouvají při praní. Sušení stálo stranou. Přitom jde o fázi, kdy je textil vystavený nejsilnějšímu mechanickému namáhání a vlákna se dostávají do vzduchu, nikoli do vody, kterou čistírna aspoň částečně přefiltruje.

Polyester a fleece v bubnu: materiály, které se drolí nejvíc

Nejlépe zdokumentovaným viníkem je polyesterový fleece, oblíbený materiál mikin, dětských overalů a deček. Studie z roku 2025 zkoumala stoprocentně polyesterový úplet a při prvním sušicím cyklu naměřila v průměru 0,83 miligramu mikroplastových vláken na gram látky. Pro fleecovou mikinu o hmotnosti kolem 400 gramů to podle našeho výpočtu představuje přibližně třetinu gramu vláken po jediném průchodu sušičkou.

Dobrá zpráva: v dalších cyklech uvolňování výrazně klesá. Nové oblečení se zbavuje volných vláken hlavně zpočátku. Horší zpráva: tytéž výzkumníky znepokojila fibrilace, tedy štěpení vláken na stále jemnější fragmenty při oděru. Čím drobnější částice, tím snáz se vznáší ve vzduchu a tím hlouběji ji člověk může vdechnout.

Riziková skupina materiálů vypadá zhruba takto:

• Polyester a fleece: nejsilněji doložené uvolňování, typicky sportovní a outdoorové oblečení
• Polyamid (nylon): punčochy, funkční prádlo, bundy
• Akryl: levné svetry a pletené čepice
• Elastan ve směsích: legíny, sportovní dresy; míra rozpadu záleží na stáří a konstrukci látky

Bavlna sice také pouští vlákna, ta se ale v prostředí rozkládají. Syntetika zůstává.

Zdroj fotografie: Pixabay

Filtr sušičky: past, nebo další cesta do bytu

Moderní kondenzační sušičky a modely s tepelným čerpadlem odtahovou hadici nemají, takže vzdušné emise ven z domu výrazně omezují. Evropský trh se k nim podle irské studie postupně přesouvá. Vlákna však nemizí, pouze mění adresu. Hromadí se ve filtru, na kondenzátoru a v kondenzované vodě.

Rozhodující moment nastává při čištění. U ventilační sušičky zůstalo na filtru 86 % zachycených mikrovláken. Kdo filtr oklepe nad košem v koupelně, vypustí šedý chomáč do vzduchu místnosti. Kdo jej opláchne pod kohoutkem, pošle vlákna do kanalizace. Autoři studie upozorňují, že domácnost, která filtr pravidelně myje vodou, může tímto způsobem vypustit do odpadu víc mikrovláken než samotným praním.

Do bytového prachu se textilní částice dostávají ještě třetí cestou: při vytahování přesušeného syntetického prádla, které se elektrostaticky nabíjí a pouští chlupy. Světová zdravotnická organizace ve své zprávě z roku 2022 potvrzuje, že lidé přijímají mikro- a nanoplasty i vdechováním. Konkrétní zdravotní dopady zatím vědci vyhodnocují a WHO zdůrazňuje, že data jsou neúplná. Opatrnost u přístroje, který běží v koupelně vedle dětské vany, podle nás dává smysl už dnes.

Co reálně pomáhá:

• sušit syntetiku na nižší teplotu nebo šetrným programem, modely s tepelným čerpadlem pracují kolem 50 až 55 °C
• nepřesušovat, protože každá minuta navíc znamená další tření
• fleece a sportovní věci věšet raději na šňůru
• nepřeplňovat buben
• filtr čistit po každém cyklu, vlákna sebrat nasucho rukou či ubrouskem a vyhodit do směsného odpadu
• filtr neoplachovat pod tekoucí vodou, pokud to lze nahradit suchým odstraněním
• u ventilační sušičky zvážit dodatečný filtr na odtah

Účet za elektřinu svádí na falešnou stopu

Peníze vypadají ve srovnání s textilním prachem skoro nevinně. Podle údajů E.ON spotřebuje sušička třídy A 73 kWh na sto cyklů, starší model třídy F 145 kWh. Provoz jsme přepočítali při ceně elektřiny z faktury 8 až 9 Kč za kWh a třech sušeních týdně.

Typ spotřebiče	Spotřeba na cyklus	Cena za cyklus	Ročně (156 cyklů)
Úsporná sušička (třída A)	0,73 kWh	5,84 až 6,57 Kč	911 až 1 025 Kč
Starší sušička (třída F)	1,45 kWh	11,60 až 13,05 Kč	1 810 až 2 036 Kč
Pračka se sušičkou (praní i sušení)	2,5 až 3 kWh	20 až 27 Kč	neuvedeno

Výměna staršího kusu za úsporný ušetří zhruba tisícovku ročně. Pohotovostní režim je dnes zanedbatelný: evropské nařízení o ekodesignu omezuje odběr na 0,50 W, tedy asi 35 až 39 Kč za rok nepřetržitého zapojení. Kombinované pračky se sušičkou mají vlastní háček: často vyperou osm kilo, ale usuší jen čtyři až pět. Náplň se pak dělí a přístroj běží déle.

Sušák v bytě: levná varianta s vlhkou daní

Kdo kvůli mikroplastům přesune prádlo na stojan do obýváku, sušičkový prach sice eliminuje, zato si pozve vlhkost. Mokrá náplň vydá do vzduchu litry vody. Státní zdravotní ústav řadí sušení prádla v nedostatečně větraném bytě mezi příčiny množení plísní a jako typická ohniska jmenuje rohy, okna a prostor za nábytkem. Krajská hygienická stanice v Brně označuje plíseň za potenciální alergen a zdravotní riziko.

V menším panelovém bytě v topné sezoně se stejné množství vody rozptýlí do menšího objemu vzduchu a sráží se na chladných površích. SZÚ doporučuje držet vlhkost mezi 35 a 50 % a v zimě větrat krátce a zostra: čtyři až šest minut dokořán, nejlépe průvanem. Dlouhá mikroventilace jen odvádí teplo.

Pokud větrání nestačí, nastupuje odvlhčovač. Běžné modely stojí od necelých tří tisíc korun a při příkonu 150 až 500 W a provozu čtyři až osm hodin denně spálí 4,80 až 36 Kč elektřiny za den. Několik intenzivních sušicích dnů týdně tak snadno dorovná úspornou sušičku. A pokud vlhkost prosákne do zdiva, odborná sanace deseti metrů cihlové zdi vyjde podle jednoho ceníku průměrně na 12 000 Kč. Samotný protiplísňový sprej podle brněnských hygieniků zabere jen nakrátko.