Staré trubky, nebo tisíce eur? Než vyhodíte nábytek po prarodičích, podívejte se na tohle
Chromované křeslo po babičce může být bezcenný brak, nebo sběratelský kousek za desítky tisíc eur. Rozdíl často poznáte za patnáct minut.
Obsah článku
V září 2023 se na vídeňské aukci Dorotheum prodalo křeslo z ohýbaných ocelových trubek za 3 380 eur. Nešlo o žádný pozlacený trůn, vypadalo jako obyčejná „trubková“ židle, jakou si pamatujete z babiččiny kuchyně. Jenže mělo jméno: model B35, navrhl ho Marcel Breuer pro Thonet. A právě tohle jméno udělalo z kusu chromu a výpletu věc, o kterou se přetahovali sběratelé. Podobných kusů se po českých a moravských domácnostech, půdách a garážích stále válí víc, než byste čekali. Meziválečné Československo bylo jedním z center výroby trubkového nábytku a řada těch křesel, stolků a židlí dosud čeká, až si jich někdo všimne.
Proč zrovna chromované trubky
Ocelová trubka ohnutá do tvaru křesla není jen úsporné řešení z nouze. Je to materiálová inovace, která v polovině dvacátých let definovala celý proud moderního designu. Marcel Breuer navrhl první trubkový nábytek pro Bauhaus v roce 1925, o tři roky později podepsal smlouvu s firmou Thonet a odstartoval vlnu, která se rychle přelila přes střední Evropu.
V českém prostoru se na ní vezli výrobci, jejichž jména dnes sběratelé dobře znají: Thonet-Mundus, Mücke-Melder, Robert Slezák, Spojené UP závody s designérem Jindřichem Halabalou. Moravská galerie v Brně vlastní největší institucionální sbírku ohýbaného nábytku v Česku a výslovně dokumentuje, jak masivně se trubkový nábytek u nás vyráběl. Nejde tedy o exotiku z berlínských galerií. Jde o věci, které stály v jídelnách, ordinacích a kancelářích po celé republice.
Kolik to stojí, a co dělá ten rozdíl
Cenové rozpětí je obrovské. Na jednom konci stojí neidentifikovaný chromovaný kus bez značení, u kterého se hodnota pohybuje výrazně níž. Na druhém konci jsou doložené aukční výsledky, které mluví jasně:
| Model / autor | Aukční dům | Dosažená cena | Rok prodeje |
|---|---|---|---|
| Pár židlí B34 (Breuer / Thonet-Mundus nebo Mücke-Melder) | Dorotheum | 1 750 EUR | 2013 |
| H-128 (Jindřich Halabala), restaurovaný | Dorotheum | 1 536 EUR | 2019 |
| Křeslo B35 (Breuer / Thonet) | Dorotheum | 3 380 EUR | 2023 |
| Wassily B3 (Breuer) | Dorotheum | 12 500 EUR | — |
| Vzácný model B25 (Breuer) | Dorotheum | 27 500–32 800 EUR | — |
Klíčový poznatek: cenu nedělá samotné stáří ani to, že „vypadá retro“. Dělá ji kombinace čtyř věcí: identifikovatelný výrobce nebo autor, konkrétní model, dochované originální materiály a celkový stav. Bez prvních dvou máte staré trubky. S nimi máte potenciálně tisíce eur.
Kde hledat značení a co fotit
Razítko nebo štítek bývá na místech, kam se běžně nedíváte. U židle Roberta Slezáka ve sbírkách Moravské galerie je značení „Slezák“ vyražené na rubu sedáku. U Breuerových kusů prodávaných přes Christie’s se objevuje kovový štítek THONET přišroubovaný k rámu. Někdy jde o papírovou nálepku, jindy o ražbu do dřeva.
Praktický checklist, než uděláte cokoli dalšího:
- Nečistěte agresivně. Žádné brousičky, žádné chemické čističe na chrom. Originální patina a značení jsou součást hodnoty.
- Nafoťte 4–6 snímků: celek zepředu, profil z boku, spodek sedáku, detail spojů trubek, područky a šrouby, jakékoli nálepky nebo razítka.
- Změřte rozměry — výška, šířka, hloubka sedáku.
- Porovnejte online: muzejní databáze Moravské galerie, aukční archivy Dorothea, katalogy Christie’s.
- Teprve pak oslovte odborníka s kompletním balíkem fotek a informací.
Sotheby’s ve svém návodu pro žadatele o odhad doporučuje totéž: 4–6 fotografií z různých úhlů, detail značek a popis stavu i provenience. Platí to univerzálně.
Originál, restaurace, nebo replika
Jeden z nejčastějších omylů: „Je to staré, tak to musí být cenné.“ Jenže trubkový nábytek se vyráběl masově i po válce a řada pozdějších kusů vypadá na první pohled stejně. Rozhodující je meziválečná datace, zhruba 1925 až 1938, a původnost materiálů.
Christie’s u jednoho Breuerova křesla B35 výslovně upozorňuje, že výplet je originální a typický pro vídeňskou produkci Thonetu. Právě takový detail, původní výplet, čalounění, překližka, přidává na hodnotě. Profesionální restaurování přitom nemusí být minus: Halabalovo křeslo H-128 se na Dorotheu prodalo za 1 536 eur jako profesionálně restaurovaný kus. Problém nastává u amatérských zásahů, přebroušený chrom, vyměněné šrouby za moderní, přečalouněné sedáky levnou látkou. To sběratele odrazuje.
Kde v Česku hledat pomoc a srovnání
Specializovaný český trh s funkcionalistickým nábytkem existuje a je aktivní. Galerie Funkce v Berouně se profiluje výhradně na historické originály od výrobců jako Hynek Gottwald, Robert Slezák nebo Mücke-Melder, je to jedno z míst, kde vám dokážou říct, co máte v rukou. Pro sledování aktuálních aukcí slouží platforma Livebid jako rozcestník probíhajících dražeb v Česku. Na Aukru najdete širokou nabídku starožitného nábytku, ale pozor: nabídková cena a skutečně dosažená cena jsou dvě různé věci.
Zásadní pravidlo: nikdy neprodávejte jako „retro chromové křeslo“ bez toho, abyste nejdřív porovnali realizované aukční ceny podobných kusů. Rozdíl mezi rychlým prodejem přes inzerát a sběratelsky identifikovaným kusem v aukci bývá násobný.
To chromované křeslo na půdě možná opravdu nestojí za nic. Ale pokud na jeho spodku najdete razítko „Slezák“ nebo štítek „Thonet“, máte v rukou kus české průmyslové historie, za který je někdo ochotný zaplatit víc než za novou sedačku.