Průvodce skrytými kategoriemi Netflixu: Jak používat žánrové kódy pro lepší výběr filmů

Možná si myslíte, že jste na Netflix viděli všechno. Ve skutečnosti ale existují skryté kategorie, ke kterým se běžně nedostanete – stačí znát jednoduchý trik s kódy.

Foto: Flickr

Určitě to znáte. Sednete si večer k televizi, pustíte Netflix a další hodinu jen tupě zíráte na úvodní obrazovku a listujete pořád tím samým dokola (v redakci VědaŽivě jsme to zažili nesčetněkrát). Algoritmus vám cpe to, co zrovna letí, nebo co si myslí, že by se vám mohlo líbit, ale vy máte zrovna chuť na něco úplně jiného. Jenže kde to hledat? Netflix vám to na stříbrném podnose nenaservíruje, ale nebojte se, máme pro vás fintu, díky níž se zase stanete pány svého dálkového ovladače.

Kouzelná formulka pro váš prohlížeč

Celý tenhle trik spočívá v tom, že Netflix interně rozděluje filmy do tisíců mikrožánrů, kterým říká „alt-genres“. Pro nás běžné smrtelníky jsou v menu skryté, ale dají se vyvolat pomocí speciálních kódů. Pokud na Netflix koukáte v prohlížeči na počítači nebo notebooku, stačí do adresního řádku zadat tuhle adresu: www.netflix.com/browse/genre/XXX.

Místo těch tří iksek tam prostě vlepíte číslo dané kategorie. Chcete nezávislá dramata? Šoupněte tam 384. Máte chuť na politické komedie? Zkuste kód 2700. Je to jako tajné heslo do VIP klubu, kde jsou regály plné věcí, o kterých jste neměli ani tušení.

Zdroj fotografie: Pixabay

Kódy, které se vyplatí znát

Abychom vám ušetřili práci, vybrali jsme pár lahůdek, které v běžném menu jen tak nenajdete (zbytek na vás čeká v prvním zdrojovém odkazu pod textem). Tady je nálož pro fajnšmekry:

1. Pro milovníky adrenalinu: Asijské akční filmy (46576) nebo thrillery o únosech letadel (8985).
2. Pro ty, co se rádi bojí: Slashery a filmy o sériových vrazích (8646) nebo zombie horory (75405).
3. Pro nostalgií políbené: Klasické válečné filmy (48744) nebo němé filmy (53310).
4. Pro náročné: Dokumenty o zločinech (9875) nebo experimentální filmy (11079).

Někdy se může stát, že kód nezafunguje. Není to rozbité, jen to znamená, že v naší české knihovně zrovna pro tuhle škatulku není žádný film, nebo ho Netflix zrovna přesunul jinam. Ale v 90 % případů to šlape jako hodinky, věřte nám.

Proč nám to vlastně tají?

Není v tom žádné spiknutí, spíš snaha o přehlednost. Netflix používá armádu lidí, kteří filmy sledují a „tagují“ – tedy jim přiřazují tisíce štítků od typu konce až po profesi hlavního hrdiny. Pak nastoupí algoritmus a vytvoří tyhle mikrožánry. Kdyby nám je ukázali všechny najednou, asi by se nám z toho zavařil mozek. Takhle máme aspoň pocit, že jsme něco objevili sami – což je docela fajn, ne?