Nejdražší chyba československé historie: Místo do koše šla do oběhu a prodala se za 9 milionů

Jediný známý exemplář československé žilkované čtyřkoruny s převráceným přetiskem se v roce 2018 prodal za 9,282 milionu korun. Teď o něj skončil soudní spor.

Foto: Larryzap - licence CC BY SA 3.0

V neděli 11. března 2018 se v Obecním domě v Praze zvedlo kladívko nad losem číslo 3331. Aukční síní Burda se neslo ticho, pak částka: 7,8 milionu korun. S provizí 9 282 000 Kč. Na stole ležel kousek papíru o rozměrech necelých tří centimetrů – rakouská poštovní známka Znak 4 K světle zelená na žilkovaném papíru, široký formát, s přetiskem „POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919″. Přetisk ovšem seděl hlavou dolů. Výrobní vada, která měla skončit v koši. Místo toho se z ní ale stal nejdražší filatelistický předmět československé historie a také předmět soudního sporu, který definitivně rozhodl až letos v květnu odvolací soud.

Proč právě tenhle kus stojí za celý rekord

Převrácený přetisk na známkách emise „Pošta Československá 1919″ není sám o sobě raritou hodnou milionů. Existují desítky exemplářů jiných hodnot s totožnou chybou – katalogová cena některých začíná na 1 200 Kč. Co dělá z konkrétního kusu, katalogově označeného Pofis 50b PP, absolutní unikát, je souběh několika okolností:

• Žilkovaný papír – hodnoty 4 K a 10 K na žilkovaném papíru vyšly ve Vídni až v březnu 1919 a do československého přetisku se neměly dostat běžnou cestou z poštovních odvodů, ale jen výměnou u úřadů. Už samotný základ byl tedy mimořádně vzácný.
• Široký formát – odlišný od běžného úzkého formátu téže hodnoty.
• II. typ přetisku – specifická varianta sazby.
• Převrácený přetisk – chyba při dodatečném knihtiskovém kroku v tiskárně A. Haase v Praze, kde zřejmě došlo k otočení archu.
• Jediný dochovaný exemplář – Burda Auction ji označuje za nejvzácnější československou známku vůbec.

Cenu tedy nevytvořila samotná chyba. Vytvořila ji kombinace extrémně malého počtu základních kusů, unikátní vady a perfektně doložené provenience sahající do roku 1920.

Životopis jednoho kousku papíru

Příběh známky začíná na přelomu let 1919 a 1920. Přetištěné zbytky rakouských emisí byly od 12. prosince 1919 oficiálně prodávány na filatelistické přepážce hlavní pošty v Praze s padesátiprocentní přirážkou a do 31. ledna 1920 měly plnou poštovní platnost. Vadný kus zjevně unikl kontrole a dostal se mezi legitimně prodávané známky.

Už v únoru 1920 si převráceného přetisku všiml filatelista Jaroslav Lešetický ve své monografii. V katalogu E. Hirsche z roku 1924 byla známka oceněna na 15 000 Kč. O čtyři roky později, v aukci Přehnálek roku 1928, se prodala za 32 000 Kč. Pak na dlouhá desetiletí zmizela z veřejného trhu, prošla Poštovním muzeem, poválečným znárodněním, restitucí. V roce 1996 ji získal sběratel Ludvík Pytlíček. A když se jeho sbírka po dvou dekádách dostala pod kladívko Burdy, šlo o první veřejnou nabídku po devadesáti letech.

Spor o vlastnictví: tečka z května 2026

Rekordní aukce však nebyla koncem příběhu. O známku se přihlásili dědicové Johanna Kleina, předválečného majitele, s tvrzením, že jim byla odcizena. Spor se táhl u Okresního soudu v Semilech; ještě v listopadu 2024 bylo jednání odročeno kvůli problémům s doručením nizozemské straně. Rozsudek nakonec padl 4. září 2025 ve prospěch dědiců. Odvolání pak 7. května 2026 potvrdil Krajský soud v Hradci Králové. Známka tak podle iROZHLASu patří rodině Kleinových. Kde je fyzicky uložena, veřejně známo není.

Československý rekord ve světovém zrcadle

Částka 9,282 milionu Kč je v českém kontextu nepřekonaná. Nejbližší domácí konkurent, chybotisk 50/50 DOPLATIT, rarita s pouhými sedmnácti známými exempláři, se v září 2024 prodal za 4 050 000 Kč. Ani zdaleka nestačil.

Ve světovém měřítku je ovšem československá čtyřkoruna v nižší lize:

Známka	Aukční cena	Rok prodeje
British Guiana 1c Magenta	cca 215 mil. Kč*	2014
Inverted Jenny (USA)	cca 30 mil. Kč*	2016
Baden 9 Kreuzer (Německo)	cca 32 mil. Kč*	2021
Pofis 50b PP (ČSR)	9,282 mil. Kč	2018

*Přepočet orientační, podle kurzu v době prodeje.

Globální ikony se pohybují v řádech milionů dolarů. Československá žilkovaná čtyřkoruna je ale důkazem, že i malá středoevropská země dokáže vyprodukovat filatelistický unikát s příběhem na celé století.