Konec věčného stěžování: Je to oficiální, Češi patří mezi nejbohatší lidi planety a žijí si nad poměry
Česko získalo v čerstvém HelloSafe Prosperity Indexu 2026 skóre 38,49 bodu a skončilo devatenácté na světě, těsně před Francií.
Obsah článku
Výsledek zní na první poslech až podezřele dobře. Země, jejíž obyvatelé si při pohledu na západoevropské výplatní pásky pravidelně povzdechnou, najednou předbíhá dvě zakládající ekonomiky Evropské unie. Jenže klíč k pochopení neleží v absolutních příjmech. HelloSafe neměří jen to, kolik peněz ekonomika vyprodukuje, ale i to, jak rovnoměrně se prosperita rozlévá mezi obyvatele. A právě tady Česko boduje tak silně, že to přetlačí i výrazně vyšší mzdy a důchody v Paříži nebo Římě.
Co přesně HelloSafe měří, a co ne
HelloSafe Prosperity Index je proprietární žebříček, který každoročně sestavuje stejnojmenná platforma pro srovnávání finančních produktů. Hodnotí 31 vybraných ekonomik světa podle pěti ukazatelů s vlastními váhami:
- HDP na obyvatele v paritě kupní síly – 30 %
- Hrubý národní důchod (GNI) na obyvatele – 20 %
- Index lidského rozvoje (HDI) – 20 %
- Příjmová nerovnost (Gini koeficient) – 15 %
- Relativní míra chudoby – 15 %
Polovina výsledku tedy stojí na tvrdé ekonomické síle, druhá polovina na tom, jak dobře se bohatství rozděluje a kolik lidí zůstává na okraji. Data pocházejí z různých ročníků, od odhadů MMF pro rok 2026 přes údaje Světové banky a UNDP z let 2023–2024 až po Eurostat 2024. Skóre se normalizuje metodou min-max uvnitř panelu, takže „19. na světě“ fakticky znamená 19. mezi jednatřiceti vybranými zeměmi, nikoli mezi všemi státy planety. Důležitý detail, který samotný titulek neobsahuje.
Proč Česko předběhlo Francii o pouhých 0,37 bodu
Globální pětka vypadá předvídatelně: Norsko, Irsko, Lucembursko, Švýcarsko, Island. Česko se vklínilo na 19. příčku mezi Kanadu (39,44) a Francii (38,12). V evropském panelu je třinácté, za Rakouskem, ale před Británií, Slovinskem i Itálií, která skončila osmnáctá se skóre pouhých 25,22 bodu.
Srovnání s Francií ukazuje mechaniku indexu nejlépe. Francie má vyšší hrubý národní důchod na obyvatele (45 160 vs. 29 560 dolarů) i vyšší HDI (0,920 vs. 0,915). Jenže Česko ji přetlačí ve dvou „distribučních“ ukazatelích: Gini koeficient 23,7 oproti francouzským 31,5 a relativní míra chudoby 6,4 % proti 8,3 %. Jinými slovy, Francie vytváří víc bohatství, ale Česko ho rozlévá rovnoměrněji. A v konstrukci tohoto indexu to stačí na výhru.
U Itálie je odstup ještě markantnější. Rozdíl 13,27 bodu v evropském panelu naznačuje, že italská ekonomika trpí výrazně vyšší nerovností a chudobou, které ji v celkovém skóre stahují hluboko pod český výsledek.
Rovnost ano, luxus ne
Než se rozběhne vlna národní hrdosti, stojí za to podívat se na čísla z druhé strany. Podle Eurostatu zůstává Česko v HDP na obyvatele pod průměrem EU. Ještě výmluvnější je ukazatel skutečné individuální spotřeby (AIC), který Eurostat považuje za vhodnější měřítko materiálního blahobytu domácností, a i v něm je Česko pod unijním průměrem.
Kde naopak Česko exceluje, je sociální bezpečnost. Eurostat uvádí, že v roce 2024 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo jen 11,3 % českých obyvatel, nejméně v celé Evropské unii. Pro srovnání: v Polsku je to 16,0 %, ve Francii ještě víc.
Prakticky to znamená následující: průměrný Čech si nekupuje to, co průměrný Dán nebo Nizozemec. Ale pravděpodobnost, že spadne do chudoby, je v Česku nižší než kdekoli jinde v unii. To je typ prosperity, který se na výplatní pásce neprojeví, ale v životní jistotě ano.
Metodologické háčky, které je fér zmínit
HelloSafe si zaslouží uznání za transparentnost, na svém webu zveřejňuje zdroje, váhy i normalizační postup. Přesto je třeba mít na paměti několik limitů. Panel čítá jen 31 ekonomik, takže řada zemí střední a východní Evropy včetně Slovenska v něm vůbec nefiguruje. Pro rok 2026 navíc autoři změnili metodiku: vyřadili míru hrubých národních úspor a zvýšili váhu relativní chudoby, regionální panely se normalizují zvlášť. Přímé srovnání s loňskou edicí proto není čisté.
U některých neevropských zemí HelloSafe sám přiznává, že data o nerovnosti pocházejí z let 2007, 2013 nebo 2017. A regionální skóre Afriky, Latinské Ameriky či Asie nejsou numericky srovnatelná s globálním pořadím, což je důkaz, jak silně výsledek závisí na konstrukci panelu.
Podle nás to neznehodnocuje český výsledek, ale zasazuje ho do správného rámce. Devatenácté místo není verdikt o tom, že Češi žijí lépe než Francouzi. Je to konstatování, že v konkrétním mixu pěti ukazatelů, kde rovnost a nízká chudoba tvoří téměř třetinu váhy, Česko vychází o kousek lépe.
Co si z toho odnést
Síla českého výsledku nespočívá v tom, že by se tu žilo jako v Lucembursku. Spočívá v tom, že propast mezi těmi nahoře a těmi dole je u nás užší než ve většině srovnávaných ekonomik. Je to typ bohatství, který člověk nevidí v luxusních výlohách, ale pozná ho na tom, že jeho soused žije podobně jako on.
Devatenácté místo v žebříčku jedné platformy z toho nedělá hotový fakt o „nejbohatší zemi.“ Dělá z toho ale zajímavý argument pro debatu o tom, co vlastně prosperitou myslíme.