Horší léto, než jsme si dokázali představit. Klimatolog popsal katastrofický scénář pro příští měsíce

Pod hladinou rovníkového Pacifiku se hromadí teplo, které naposledy v takové míře vědci zaznamenali před třiceti lety. A tentokrát vstupuje do výrazně teplejšího světa.

Foto: Pexels

9. dubna 2026 vydal americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) svůj čtvrtletní diagnostický výhled, v němž stanovil 61% pravděpodobnost, že se El Niño plně rozvine už v období květen až červenec. To samo o sobě není apokalyptická předpověď, je to ale startovní výstřel pro scénář, který klimatolog James Hansen označuje za potenciálně „super“ El Niño s vrcholem na přelomu let 2026 a 2027. Právě tento vrchol by se podle Hansena mohl propsat do rekordní globální teploty v roce 2027. Jinými slovy: i kdyby letošní léto bylo extrémně horké, to nejhorší by teprve přicházelo.

Co říkají čísla, ne titulky

NOAA ve své dubnové prognóze nepíše o „nejdrsnějším létě v historii“. Mluví o pravděpodobnostech. Klíčová čísla vypadají takto:

• 61 % — šance, že El Niño nastoupí v květnu až červenci 2026.
• 25 % — šance, že epizoda dosáhne kategorie „very strong“ (index Niño 3.4 ≥ +2,0 °C) v listopadu 2026 až lednu 2027.
• +4 °C — podpovrchová teplotní anomálie v rovníkovém Pacifiku, kterou NOAA v březnu popsala jako „palivo“ pro možné El Niño. Nejde o teplotu celého oceánu, ale o lokální zásobu tepla v hloubce kolem 300 metrů.

Kolumbijský institut IRI přidává vlastní multimodelový odhad: 70% pravděpodobnost přechodu k El Niñu už v dubnu až červnu. Evropský Copernicus pro léto 2026 signalizuje nadprůměrné teploty nad většinou střední Evropy. Shoda mezi centry tedy existuje, ale jde o zvýšené riziko, ne o hotovou katastrofu.

Hansen versus instituce: kdo varuje ostřeji

James Hansen, klimatolog spojený s Columbia University a jeden z prvních vědců, kteří v 80. letech upozornili americký Kongres na skleníkový efekt, publikoval od února do konce dubna 2026 tři texty, v nichž postupně zostřuje tón. V únoru napsal, že i středně silné El Niño může přinést rekordní globální teplotu v roce 2026. V dubnu už mluví o „super-duper El Niñu“ a tvrdí, že rok 2027 bude ještě teplejší.

Hansenova logika stojí na dvou pilířích. Za prvé: podpovrchové teplo v Pacifiku připomíná situaci z roku 1997, kdy se rozvinulo historicky nejsilnější El Niño. Za druhé: celá planeta je dnes o více než stupeň teplejší než tehdy, takže i srovnatelná epizoda uvolní teplo do atmosféry z vyšší základny.

Peter van Rensch, klimatolog z australské Monash University, v rozhovoru pro AFP potvrdil, že oceánská podpovrchová anomálie „vypadá silně a připomíná rok 1997/98″, zároveň ale varoval před nejistotou. Jaro je pro předpovědi ENSO tradičně nejzrádnější období, takzvaná „predictability barrier“, a i mimořádně silné epizody se v minulosti dokázaly překvapivě zpomalit.

Rozdíl je tedy jasný: NOAA mluví o čtvrtinové šanci na velmi silnou epizodu. Hansen říká, že to bude rekord. Pravda se ukáže na podzim.

Co to znamená pro Česko

Přímá vazba „El Niño = konkrétní počasí v Česku“ neexistuje tak spolehlivě jako v tropech. Evropské telekonekce ENSO jsou slabší a variabilnější. Přesto existují reálné přenosové kanály:

Vedra a sucho. Copernicus pro červen až srpen 2026 ukazuje zvýšenou pravděpodobnost nadprůměrných teplot nad střední Evropou. ČHMÚ zároveň hlásí mimořádně suchý duben 2026. Pokud se suché blokující situace udrží, zvyšuje se požární riziko a tlak na vodní zdroje, a to i bez přímé „viny“ El Niña.

Energie. Česko není hydrozávislé jako Norsko nebo Rakousko, jádro a uhlí pokrývají přes tři čtvrtiny výroby. Ale i tak: ERÚ hlásí, že výroba vodních elektráren v roce 2025 klesla o 40,2 %. Evropská studie z roku 2026 vyčíslila, že sucho na kontinentu v letech 2017–2023 vynutilo dodatečných 180 terawatthodin fosilní výroby. Pokud se letní sucho prohloubí, poroste tržní cena elektřiny i v Česku.

Potraviny. Světová banka v dubnovém výhledu výslovně jmenuje kávu, rýži, jedlé oleje a cukr jako komodity ohrožené silným El Niñem. FAO přidává obecné riziko pro plodiny a chovy v zasažených regionech. Do českého regálu se to propíše se zpožděním a selektivně, nejdřív u importovaných položek, ne u domácího chleba.

Proč je rok 2027 klíčový

Globální teplota na ENSO reaguje se zpožděním. Analýzy NOAA a NASA ukazují, že nejvyšší korelace roční průměrné teploty bývá s ENSO signálem z předchozí zimy. El Niño vrcholící na přelomu let 2026 a 2027 by se proto nejsilněji propsalo do kalendářního roku 2027.

Navíc tu působí efekt, který studie Cai et al. z roku 2014 a Wang et al. z roku 2017 popisují jako zdvojnásobení rizika extrémních El Niño událostí v teplejším klimatu. NOAA proto od února 2026 přešla na nový index RONI, který lépe odděluje přirozený cyklus ENSO od dlouhodobého oteplování oceánu. Starý index ONI by dnes ukazoval nadhodnocené anomálie, protože oceán je celkově teplejší.

Podle nás je právě tohle jádro příběhu: „něco horšího“ není jeden exotický jev navíc, ale fakt, že každé další El Niño přichází do světa, který je teplejší než při tom předchozím. Výkyv, který by v roce 1997 znamenal extrém, je dnes jen další vrstva na už tak vysokém základu.

Co dělat, než se ukáže, jak silné to bude

Pro domácnosti v Česku nejde o katastrofický scénář vyžadující zásoby konzerv. Jde o praktickou přípravu: sledovat požární a meteorologické výstrahy, šetřit vodou v zahradách i průmyslu, počítat s tím, že káva a olej na podzim pravděpodobně podraží. Na systémové úrovni má smysl posilovat vodní hospodářství, diverzifikovat energetický mix a brát sezónní výhledy Copernicusu vážně, ne jako jistotu, ale jako signál ke zvýšené ostražitosti.

Jedno je jisté už teď: i kdyby se letošní El Niño nakonec ukázalo jako „jen“ silné, ne rekordní, planeta, do které vstupuje, už rekordní je. A to mění pravidla hry pro každý další výkyv.