Domeček pro panenky za 170 milionů Kč: 10 000 miniatur drží pohromadě technika, kterou muzea používají pro restaurování fresek

Miniaturní hrad Astolat má odhadní hodnotu přes 8,5 milionu dolarů. Většinu ceny netvoří stavba samotná, ale to, co je uvnitř.

Foto: Pixnio

Představte si budovu vysokou skoro tři metry, těžkou přes 360 kilogramů, rozdělenou do sedmi pater a 29 místností. Uvnitř každé z nich jsou stovky drobných předmětů: stříbrné servisy, šperky s pravými topazy, olejomalby o velikosti poštovní známky, čitelné miniaturní knihy, z nichž některé jsou starší než sto let. Celkem přes 10 000 vystavených kusů a další tisíce v záložním fondu. Tohle není hračka z regálu. Astolat Dollhouse Castle je sbírkový objekt, se kterým se zachází jako s kulturní památkou. A právě způsob, jakým drží pohromadě, vypovídá o jeho povaze víc než cenovka.

Třináct let stavby, jeden autorský rukopis

Autorkou Astolatu je americká miniaturistka Elaine Diehlová. Podle oficiálního webu začala práci v roce 1974 a dokončila ji v roce 1987, dva roky navrhovala, dvanáct let stavěla. Výsledkem je sedmiúrovňový hrad, jehož interiéry sahají od gotiky přes viktoriánský styl až po art deco. Každý pokoj má vlastní charakter, vlastní osvětlení, vlastní sadu miniatur.

Na výrobě obsahu se podíleli specializovaní řemeslníci z celého světa. Mezi exponáty najdete miniaturní brnění, koncertní křídlo, Jeep Station Wagon z roku 1949, psací sekretář, mini-Bibli z roku 1811 i lahve v baru plněné skutečným alkoholem. Řada kusů je zakázkových nebo starožitných, a jak upozorňuje projektová koordinátorka Dorothy Twining Globusová v rozhovoru pro CBS News, mnohé miniatury jsou dražší než jejich plnohodnotné protějšky.

Právě obsah tvoří jádro odhadní hodnoty 8,5 milionu dolarů, která se ve veřejných zdrojích objevuje nejpozději od roku 2015. Nejde o výsledek aukce, jde o expertní odhad, opakovaně citovaný v tiskových materiálech i médiích.

Proč se s ním zachází jako s freskou

Rozebrání Astolatu vyžaduje dvanáctičlenný tým a dva plné dny práce. Stejně dlouho trvá zpětná montáž. Každá miniatura má své přesné místo, každý materiál (dřevo, kov, textil, sklo, papír) reaguje jinak na teplotu, vlhkost a manipulaci. Objekt je soukromě vlastněný a veřejně vystavovaný jen výjimečně, což logistickou náročnost ještě zvyšuje.

Přesný název techniky nebo adheziva, které drží 10 000 kusů na svých místech, se ve veřejně dostupných zdrojích k Astolatu nepodařilo dohledat. Vlastníci ani restaurátoři konkrétní chemii veřejně nepojmenovali. Co ale víme z muzejní praxe: při restaurování fresek se standardně používají konzervační, reverzibilní adheziva, tedy látky, které stabilizují odlupující se vrstvy, aniž by znemožnily budoucí zásah. U historicky přenesených fresek se navíc pracuje s technikou zvanou strappo, tedy sejmutím vrchní vrstvy malby a její stabilizací na nový nosič. Princip je vždy stejný: zpevnit, ale neuzamknout. Umožnit opravu, aniž by se zničil originál.

U Astolatu dává takový přístup smysl. Kombinace stáří, jemnosti, smíšených materiálů a nutnosti budoucích zásahů bez destrukce původní hmoty, to je přesně situace, pro kterou muzejní konzervace reverzibilní adheziva vyvinula. Podle nás síla celého příběhu nestojí na jedné „zázračné“ technice, ale na tom, že se s domečkem pro panenky zachází jako se sbírkovým předmětem. Protože on jím je.

Cena mimo hračkářský trh

Pro srovnání: nejdražší hračka prodaná na veřejné aukci je figurka Boby Fetta ze Star Wars, kterou Heritage Auctions vydražili v květnu 2024 za 525 000 dolarů. Guinness ji eviduje jako světový rekord v kategorii vintage hraček. Astolat s odhadem 8,5 milionu dolarů, tedy zhruba 170 milionů korun, překračuje tuto hranici šestnáctkrát.

Jenže srovnání s hračkami kulhá. Astolat patří spíš do kategorie unikátních uměleckých objektů. Oficiální web ho označuje jako „muzejní domeček pro panenky“ a cituje hodnocení, které ho řadí mezi „důležité příklady amerického umění“. V sekci zajímavostí je i poznámka, že v takto kvalitních domech se často ani nevystavují panenky, aby nerušily iluzi realismu.

Kdo by za takový předmět zaplatil? Veřejné zdroje konkrétního kupce nejmenují. Astolat zůstává v soukromých rukou, aktuálně je spojován s kolekcí Lois Freemanové, a na veřejnosti se objevuje jen vzácně. Příští plánovaná výstava má proběhnout v oblasti New Yorku.