Banky bijí na poplach a varují Čechy: Pokud doma nemáte tuhle částku v hotovosti, hrozí vám problémy

Stát rozeslal do schránek přes pět milionů příruček o přežití prvních 72 hodin krize. U hotovosti nejde o částku, ale o to, čím zaplatíte, když nefunguje nic jiného.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Představte si páteční odpoledne, výpadek proudu v celém městě. Terminály v obchodech zhasly, bankomaty nejedou, mobilní data padla. V peněžence máte jedinou pětitisícovku. Prodavačka v malém potravinářství vám na ni nevydá, nemá z čeho. Voda za třicet korun, chleba za padesát, svíčky za osmdesát. Všechno dostupné, všechno nezaplatitelné. Přesně tenhle scénář stojí za doporučením, které ministerstvo vnitra vtělilo do příručky projektu 72 hodin: mějte doma „mince a bankovky různé hodnoty“. Ne jednu velkou bankovku. Směs drobných.

Proč zrovna 72 hodin, a proč právě teď

Ministerstvo vnitra spolu s Hasičským záchranným sborem spustilo projekt 72 hodin v srpnu 2025. Impulsem byly povodně roku 2024 a výpadek elektřiny na začátku července 2025. Nejde o varování před jednou konkrétní hrozbou, jde o systémovou snahu naučit domácnosti, aby první tři dny zvládly bez plně funkčních služeb. Voda, jídlo, léky, svítilna, rádio na baterie. A hotovost.

Do poštovních schránek putovalo 5,2 milionu příruček. Ministerstvo výslovně říká, že cílem není strašit, ale dát lidem praktický návod. Jenže právě u hotovosti vznikla mediální zkratka, která žije vlastním životem: „deset tisíc v drobných“. Skutečnost je trochu jiná.

Co stát opravdu doporučuje, a co si domyslela média

Oficiální příručka u evakuačního zavazadla uvádí: hotovost a platební karty, konkrétně mince a bankovky různé hodnoty. Žádný seznam nominálů, žádná tabulka, žádná závazná částka. Jan Paťava, vedoucí oddělení strategické komunikace ministerstva vnitra, v rozhovoru pro Peníze.cz řekl, že konkrétní suma na osobu doporučená není, a dodal, že nemá smysl mít doma třeba jen jednu pětitisícovku.

Částka 10 000 Kč, která se opakuje v titulcích, je tedy spíš pracovní orientační rámec než státní norma. Ale jako výchozí bod pro běžnou domácnost dává smysl, pokrývá tři dny základních nákupů: potraviny, voda, hygienické potřeby, drobná doprava.

Klíčové ovšem není kolik, ale v čem. Jedna pětitisícovka má nominální hodnotu 5 000 Kč, ale praktickou hodnotu v provizorním režimu blízkou nule. Dvacet dvousetkorun má tutéž nominální hodnotu 4 000 Kč, a zaplatíte s nimi dvacet různých nákupů bez jediného problému s vracením.

Jak si složit krizovou hotovost

Protože ministerstvo konkrétní skladbu neuvádí, nabízíme redakční model pro rezervu 10 000 Kč:

Nominál	Počet kusů	Celkem
200 Kč	20	4 000 Kč
500 Kč	8	4 000 Kč
100 Kč	10	1 000 Kč
Mince (10, 20, 50 Kč)	mix	1 000 Kč

Pětistovky pokryjí větší nákup potravin. Dvousetkoruny jsou univerzální platidlo pro běžné položky. Stokoruny a mince řeší drobnosti: svíčky, baterie, jízdenku. Podle nás je pro krizovou rezervu horší mít jednu velkou bankovku než menší celkovou sumu ve více nominálech. Důvod je prostý: v provizorním režimu obchod buď nemá z čeho vrátit, nebo vracet odmítne.

Alternativní rozložení pro rodinu s dětmi, kde počítáte s vyššími výdaji za jídlo: 15×200 Kč, 10×500 Kč a 20×100 Kč. Princip zůstává stejný, většinu držet ve středních nominálech.

Výpadky nejsou teorie, čísla z českých bank

Že platební infrastruktura občas selže, dokládají veřejně dostupná data samotných bank. Česká spořitelna na 14. března 2026 oznámila pětihodinové omezení aplikace George i bankomatů. Komerční banka ve statistikách dostupnosti za první čtvrtletí 2026 vykázala jednotlivé výpadky digitálních kanálů v délce 60, 76, 90, 120, 390 i 700 minut. V posledním čtvrtletí 2025 to bylo například 240 minut, o rok dříve 130 minut.

Jde převážně o digitální kanály a API, ne o plošný kolaps karetních terminálů v celé zemi. Ale i částečný výpadek jedné velké banky znamená, že statisíce lidí na několik hodin ztratí přístup ke svým penězům. Při souběhu s výpadkem proudu (jako v červenci 2025) se okruh zasažených násobí.

Švédsko jde dál, EU tlačí na hotovost jako zálohu

Česko není jediné, kdo řeší platební připravenost domácností. Švédská centrální banka Riksbank doporučuje mít doma zhruba 1 000 švédských korun na dospělého (asi 2 200 Kč), a to ve smíšených nominálech. Navíc radí držet více platebních metod a fyzické karty s PINem. Švédsko je přitom jednou z nejbezhotovostnějších ekonomik světa, a přesto svým občanům říká: mějte hotovost.

Na evropské úrovni Komise v roce 2026 řeší legislativu, která má chránit hotovost jako zákonné platidlo, omezit jednostranné bezhotovostní politiky obchodníků a zajistit dostupnost hotovosti i při rozsáhlém narušení platebních služeb. Připravovaná směrnice PSD3 po politické dohodě z listopadu 2025 počítá mimo jiné s lepším přístupem k výběru hotovosti přímo v obchodech. Směr je jasný: hotovost nemá zmizet jako funkční záložní platidlo.

Data České národní banky ke konci roku 2025 ukazují, že v oběhu bylo 560,9 milionu kusů bankovek v celkové hodnotě 719,4 miliardy korun. Pětitisícovek z toho bylo jen 24,4 milionu kusů, zatímco dvousetkorun 76,2 milionu a pětistovek 45,7 milionu. Vysoký nominál je silný hodnotou, ale v počtu kusů a běžné použitelnosti ho menší bankovky drtí. Meziročně hodnota oběživa vzrostla o 13 miliard korun; Češi si hotovost evidentně drží.

Krizová hotovost není o tom, mít doma co nejvíc. Je o tom, mít doma to, s čím zaplatíte chleba, vodu a svíčky, i když zhasne všechno ostatní.