V ČSSR jí říkali „nemravná žehlička“. Kosodélníková plocha ETA 211 umožňovala žehlit dopředu i dozadu bez otáčení

Kosodélníková žehlicí plocha se dvěma špičkami, klidová poloha na boku a přezdívka „nemravná“. Československá ETA 211 provokovala už v sedmdesátých letech, a dodnes za ni sběratelé platí víc než za novou žehličku z obchodu.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Stanislav Lachman a Jiří Kapr v závodě Elektro‑Praga navrhli žehličku ETA 211 s netradiční kosodélníkovou žehlicí plochou, která připomínala výrobek „vyloupnutý z jiné dekády“. Dvě funkční špičky umožňovaly žehlit vpřed i vzad bez otáčení a zjednodušovaly práci jak pravákům, tak levákům; žehlicí plocha patřila mezi největší dostupné v době zavedení do výroby.

Dvě špičky a patent na odkládání

Konstrukční novinka spočívala v geometrii desky: ostré hrany na obou koncích umožňovaly plynulé přejíždění v obou směrech. Druhý patentovaný prvek souvisel s klidovou polohou — žehličku bylo možné odložit na bok, na její nejdelší hranu, místo tradičního postavení na patku; sklopný stojánek zároveň sloužil jako opora přívodního kabelu.

Varianty a záměna v popiscích

Existovaly dvě sesterské varianty: ETA 211 s otevřenou rukojetí a ETA 212 s rukojetí uzavřenou. V aukčních nabídkách a obrazových popiscích se obě verze dodnes často zaměňují, což sběratelům komplikuje přesnou identifikaci kusů.

„Nemravná žehlička“ a zmeškané příležitosti

Uvnitř podniku se modelu přezdívalo „nemravná žehlička“ nebo „trucžehlička“; původ ironického označení není v dobových pramenech přesně doložen, nejpravděpodobněji šlo o reakci na výrazné odklonění od tradičního vzhledu spotřebiče. Podle firemních a pozdějších materiálů existovaly nabídky ze Západu na odkup nebo licenci, které Elektro‑Praga nevyužila; jména konkrétních zájemců ani částky v otevřených zdrojích nejsou ověřitelné. Z dostupných záznamů však vyplývá, že o model byl na cizích trzích zájem, a odmítnutí nabídky představuje promarněnou exportní příležitost.

Cenová historie a srovnání se současnými modely

České aukční portály uvádějí široké rozpětí cen: na Aukru se v roce 2021 prodal kus za 805 Kč, v prosinci 2025 za 1 060 Kč a v dubnu 2026 dosáhla plně funkční žehlička 3 600 Kč. Na mezinárodní platformě 1stDibs byl exemplář nabízen přibližně za 11 000–13 750 Kč. Pro srovnání: nová žehlička ETA Clara v oficiálním e‑shopu stála 999 Kč, levnější modely začínají na 599 Kč; padesát let starý spotřebič v dobrém stavu tak může překonávat cenu současného výrobku stejné značky. Trh je však úzký a nepravidelný: cena závisí na kompletnosti, stavu plastu, přítomnosti originálního štítku a funkčnosti topné části.

Kde ETA 211 najdete dnes a proč přežila

Model je evidován v Muzeu umění a designu Benešov pod inventárním číslem D_13806, s datací 1973 a rozměry kolem 25 centimetrů. Národní technické muzeum v roce 2021 převzalo rozsáhlý soubor výrobků, prototypů a modelů z bývalého podnikového muzea ETA, což poskytuje institucionální základ pro rekonstrukci Lachmanova odkazu. Lachmanovo jméno se veřejně prosazovalo postupně: podle dostupných zdrojů se výrazněji objevilo až kolem roku 1997 a širší uznání přišlo po výstavě v Národním technickém muzeu v roce 2001. Kromě žehliček navrhl také vysavač ETA 402 Jupiter, mixér Mira nebo vysoušeč vlasů Diola.