Leží severozápadně od Yucatanu a vypadá to, že přesně tohle udělal. Ještě asi před sto lety si klidně sedí v Mexickém zálivu. Za sto let už je pryč a mate všechny průzkumy.
Proběhly totiž letecké průzkumy i námořní vyšetřování, Mexičané ale pořád chtějí vědět, kam se jejich ostrov poděl. Během 16. a 17. století byla Bermeja běžným bodem zakresleným na španělských mapách. Její poloha se občas trochu změnila a jméno se sem tam objevilo jako Vermeja. Samotná existence ostrova se však zdála dostatečně jistá. Od 18. století byla ale jeho kartografická přítomnost mlhavější, až nakonec ze záznamů kompletně zmizel.
Na mapě ve starém atlasu
Prvně se o ostrovu zmiňuje Alonso de Santa Cruz v publikaci vydané v Madridu roku 1539. Z dálky popsal totiž skupinu ostrovů jako červené, španělsky bermeja. Naposledy se ostrov objevil ve svazku Geographic Atlas of the Mexican Republic vydaném roku 1921. Takže co se s ostrovem vlastně stalo a kde je? Teorií je několik a různí se. Šlo o následek globálního oteplování a stoupající hladiny moří? Nebo ho setřáslo podmořské zemětřesení? Nebo ho odpálila CIA v zájmu svrchovanosti USA nad zálivem, jak naznačují konspirační teorie?
V roce 1997 vyjednaly orgány USA a Mexika dohodu o rozdělení Hoyos de Dona, úseku mezinárodních vod, kde měl ostrov Bermeja původně spočívat. Obnovený zájem o území vyvolal i nové pátrání po ztraceném ostrově, takže mexická vláda vyslala příslušnou expedici. Ostatně pokud by Bermeja existovala, značně by posunula hranice mexického vodního území. A hlavně právo státu na využívání ropných nalezišť v těchto vodách.
Našli, moji rádcové, našli?
Hledání nepřineslo žádné výsledky a dohoda s USA byla nakonec podepsána. Nicméně s autorizovanou dobou zdržení průzkumu nalezišť a využití Hoyos de Dona, která měla v roce 2010 končit, se Mexiko opět vydalo na ostrovní lov. Dopady, které by ostrov Bermeja měl na ekonomiku této země, byly zkrátka příliš lákavé na to je ignorovat. V roce 2009 tak proběhla 3 oficiální vyšetřování, všechna s použitím nejmodernější dostupné techniky.
Badatelé nevynechali ani jednu vlnu, prozkoumali všechny hlubiny, ale Bermeja se jim vytrvale vyhýbala. Je snad načase přiznat, že tento kus země nikdy neexistoval? Že si ho zkrátka vymysleli raní objevitelé, a to jen proto, aby zmátli své tehdejší rivaly? Věří tomu i Julio Zamora, prezident Mexican Society of Geography: „Země, které vytvářely mapy během 16. a 17. století, je publikovaly se všemi nepřesnostmi, aby znemožnily použití nepřítelem.“
Zákeřná hra starých objevitelů?
Jeden strategicky umístěný falešný ostrov dokázal spolehlivě odradit všechny potenciální uzurpátory od cest tímto směrem. A příslušní kartografové tak měli volnou ruku ve vytváření dalších nákresů. Irasema Alcántara z UNAM, Geografického institutu na Mexické národní autonomní univerzitě, ale nesouhlasí. „Setkali jsme se s dokumenty, které obsahovaly velmi přesné nákresy a popisy existence ostrova Bermeja.“ Takový základ zní rozhodně slibně.
„Na jejich základě jsme pevně přesvědčeni, že ostrov existoval, ale nejspíš na jiném místě.“ Byl tedy přízračný ostrov jen nešťastnou obětí politické hry o moc? Jak by řekli milovníci seriálu Akta X – pravda je někde tam venku. A ostrova Bermeja se to nepochybně týká také. Jedno je však jisté, Mexičané se o neobyvatelný ostrov začali zajímat, až když o něj přišli. Jak typicky lidské.
Jaké další podivné ostrovy vás napadají?
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 8573
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 11650
