Změna času se každoročně vrací a letos nastane o něco dříve než loni. Přechod na letní čas přinese více světla ve večerních hodinách, ale stejně tak i možné potíže.
Letní čas letos začne v noci ze soboty 28. na neděli 29. března, jak redakce VědaŽivě zjistila. Ve dvě hodiny ráno se ručičky hodin posunou na třetí a lidé tak přijdou o celou hodinu spánku. Odměnou za to sice budou delší večery, které většinu lidí potěší, ale pro organismus může být změna času přece jen trochu náročná.
Letos o den dřív než loni
Možná jste si všimli, že letos měníme čas o den dříve než minulý rok. Důvod je jednoduchý. Letní čas totiž v Evropské unii začíná vždy poslední neděli v březnu a tomu se musíme přizpůsobit i my (koneckonců je to logické, nikdo by nechtěl měnit čas uprostřed týdne).
V roce 2026 vychází poslední neděle právě na 29. března, a proto si hodiny posuneme o něco dřív než loni. Když už jsme u těch čísel – zimní čas se pak vrací vždy poslední neděli v říjnu. Celý systém je v Evropské unii sjednocený už od roku 1996 – není totiž žádoucí, aby se jednotlivé státy časově nerozcházely.
Proč se čas vlastně začal měnit
Myšlenka letního času ovšem není vůbec nová, jak se někteří jeho odpůrci snaží tvrdit. První experimenty s posouváním hodin se totiž objevily už během první světové války. Tehdy byla ve hře hlavně úspora energie. Lidé totiž díky delším světlým večerům měli méně svítit a spotřebovat méně elektřiny, což bylo vzhledem k jejímu nedostatku žádoucí.
Ve větším měřítku se systém rozšířil během energetických krizí ve 20. století. Jenže jak se ukazuje, dnešní svět funguje trochu jinak. Domácnosti dnes využívají mnoho energeticky náročných technologií, které běží bez ohledu na to, jestli je venku světlo nebo tma. Řada odborníků proto upozorňuje, že energetická úspora už není tak výrazná, jak se kdysi očekávalo. A místo pozitiv tak přináší spíše negativa.
Když biologické hodiny dostanou šok
Změna času může být pro naše tělo docela nepříjemná – a to především z biologické stránky. Náš organismus totiž funguje podle takzvaného cirkadiánního rytmu. Jednoduše řečeno, řídí se podle biologických hodin, které reagují na střídání světla a tmy. A když si „jen tak“ posuneme hodiny, musí naše tělo změnit i svoje vnitřní nastavení. A to obvykle neproběhne hned – někteří lidé mohou obtíže pociťovat i týdny!
Výzkumy ukazují, že lidé po přechodu na letní čas několik dní spí kratší dobu a jejich spánek je méně kvalitní. Častější bývá také únava, podrážděnost nebo horší soustředění. Zvyšuje se tak počet nehod i různých chyb v práci. Takže pozor na to!
Jak to máte vy? Vyhovuje vám střídání zimního a letního času, nebo byste byli raději, kdyby zůstal jeden čas po celý rok?
Příroda a zvířata
|
PŘEČTENÍ: 2607
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 5907
Příroda a zvířata
|
PŘEČTENÍ: 8955
