Žena, která oblafla celý Himálaj: Operní diva v převleku za žebračku dobyla zakázané město
Operní zpěvačka, cestovatelka i duchovní hledačka. Alexandra David-Néelová opustila pohodlí Evropy a vydala se na cestu, která jí změnila život.
Obsah článku
Když se řekne dobrodruh, většina z nás si představí chlápka v klobouku s bičem, co utíká před valícím se balvanem. Jenže skutečná legenda nosila sukně – i když je upřímně nesnášela, jak jsme v redakci VědaŽivě zjistili. Alexandra David-Néelová byla žena, která se narodila do doby šněrovaček a čajových dýchánků, ale v hlavě si jako poklad hýčkala docela jiné touhy a představy.
Z operních prken až do mrazivých jeskyní
Začínala přitom celkem „normálně“. Jako Louise Davidová vystudovala konzervatoř a pár let se živila jako operní zpěvačka. Hlas měla jako zvon, ale srdce ji táhlo k mantrám a vůni orientálního koření. S manželem, inženýrem Philippem Néelem, navíc prožívali spíš takovou italskou domácnost na dálku, takže doma ji nic nedrželo. V roce 1911 mu řekla, že si odskočí na krátký výlet do Indie, a vrátila se až za čtrnáct let! Philipp byl ovšem podle našeho mínění rozhodně „svatý muž“, protože ji celou tu dobu finančně i psychicky podporoval, i když věděl, že jeho žena raději medituje v tibetské jeskyni, než aby mu doma smažila řízky.
V Indii potkala svého osudového parťáka, mladého mnicha Yongdena, kterého adoptovala. Společně se učili přežít v drsných podmínkách, kde by běžný Evropan zmrzl dřív, než by řekl „dalajláma“. Ostatně s tím třináctým v pořadí se Alexandra potkala hned dvakrát a byla dokonce vysvěcena na lámu. Ale nebylo to zadarmo.
Špinavý obličej jí pomohl oblafnout místní
Její nejslavnější kousek přišel v roce 1924. Lhasa, svaté město Tibetu, byla pro cizince pod trestem smrti uzavřená. Alexandra, které už táhlo na šedesátku, se ale nezalekla. S Yongdenem vymysleli plán, za který by se nestyděli ani tajní agenti. Alexandra si ztmavila kůži sazemi a kakaem, vlasy si pomatala tukem a převlékla se za otrhanou žebračku. Stovky kilometrů šlapali pěšky přes mrazivé průsmyky Himálaje, spali pod širákem a jedli jen to, co si vyprosili nebo našli.
A ono to vyšlo! Proklouzli hlídkám přímo pod nosem a Alexandra se stala první Evropankou, která Lhasu spatřila zevnitř. Dva měsíce tam žila v utajení, pak se raději vypařila. Co kdyby! Když se pak vrátila do Evropy, byla z ní okamžitě celebrita. Její knížky o tom, jak přežít o žebrácké holi, se prodávaly jako máloco té doby.
Sto let odvahy a svobody
Tahle neuvěřitelná dáma se ovšem nezastavila ani ve stáří. Když jí bylo sedmdesát, klidně si to prosvištěla transsibiřskou magistrálou a druhou světovou válku přečkala v Číně. Jen tak mimochodem – dožila se neuvěřitelných 101 let. A ještě v osmdesáti prý vyrážela na túry do hor. Umíte si to představit?