Immurement aneb zazdění zaživa: Krutý trest smrti ze starověkého Říma

Řím byl kolébkou mnoha impozantních technických, kulturních a právních inovací. Mezi těmito inovacemi byly i metody trestu, které často považujeme za šokující a nehumánní.

Zazdění zaživa i Zdroj fotografie: Siren-Com / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Jednou z těchto brutálních metod, se kterou přišli staří Římané, bylo zazdění zaživa. Krutá metoda, známá jako „inmuratio“, nebo v angličtině Immurement, bylo v Římě poměrně neobvyklým trestem. Tato metoda byla vyhrazena pro ty nejzávažnější zločiny, jako byla například vlastizrada, vražda rodičů či jiných rodinných příslušníků, nebo jiné hrozné zločiny, které považoval římský právní systém za nepřijatelné. Brutální trest byl založen na zásadě, že ti, kteří se dopustili skutečně hrozných zločinů, si nezaslouží žádnou jinou formu trestu než smrt. 

Obrovská krutost

Přestože byla římská společnost obecně velmi krutá, zazdění zaživa bylo považováno za extrémní i tehdy. Oběť trestu byla donucena postavit se do úzkého prostoru a následně byla přivázána nebo připoutána k zemi. Pak už jen několik minut či hodin sledovala, jak kolem ní staří Římané staví kamennou zeď. Když už byla taková metoda zvolena, nebylo to jen kvůli své brutalitě, ale také kvůli symbolickému významu. Zazdění zaživa bylo vnímáno jako trest, který odnímá oběti jakoukoli naději na nápravu nebo odpuštění. Byl to definitivní trest, který měl zastrašit ostatní a odrazit je od páchaní podobných zločinů. 

Metoda se rozšířila 

Děsivá metoda trestu smrti se rozšířila téměř po celém světě. Častokrát byla využívána během stavby kostelů, například toho ve Vilmnitzu, ve čtvrti německého města Putbus. Kostra dítěte byla nalezena i při demolici mostu v Brémách. Dospělá kostra pak byla nalezena i ve zdech kostela v Holsworthy v Anglii v roce 1885.

Zazdění zaživa iZdroj fotografie: Alexandre-Évariste Fragonard / Creative Commons / CC BY-SA

Odsouzení k zazdění zaživa 

Odsouzení k zazdění zaživa bylo velmi vzácné a vyžadovalo důkladné prošetření a přesvědčivé důkazy o vině odsouzené osoby. Trest byl vyhrazen pro ty, kteří se dopustili nejzávažnějších zločinů, a to i přes občasné protesty ze strany některých římských občanů, kteří považovali tuto metodu za příliš krutou. Zazdění zaživa bylo používáno i v pozdějších obdobích římské říše, ale postupně se stalo stále méně obvyklým a bylo nahrazeno jinými metodami popravy, které byly vnímány jako méně kruté. Časem tak tato metoda kompletně vymizela, dodnes je však považována za jednu z nejkrutějších římských metod v historii.

Diskuze Vstoupit do diskuze
130 lidí právě čte
Autor článku

Marek Motyčák

Redaktorem jsem již 6. rokem. Specializuji se na optické a vizuální testy, hádanky a rébusy, ale i zpravodajství a informace o nových technologiích, přičemž zábavnou formou podporuji vědeckou gramotnost čtenářů.

Zobrazit další články