vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Historie a kultura » Štola v Krušných horách měla ukrývat Jantarovou komnatu. Klíčem k legendě je zatopených 157 metrů chodeb, kam se dodnes nikdo nedostal

Štola v Krušných horách měla ukrývat Jantarovou komnatu. Klíčem k legendě je zatopených 157 metrů chodeb, kam se dodnes nikdo nedostal

před 1 hodinou
Veronika Holečková
[email protected]

Pod Mikulášskou štolou v Hoře Svaté Kateřiny klesají chodby do hloubky 157 metrů. Leží pod vodou a právě k nim se upírá česká stopa Jantarové komnaty.

Zdroj fotografie: Quartl / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Obsah článku

  1. Duben 1945: co se podle obce ukrylo v Mikulášské štole
  2. Gaensel kopal, Američan platil: dvě dekády hledání pod Krušnými horami
  3. Pod úrovní štoly se otevírá druhý svět. Proč ho dosud nikdo neprolezl
  4. Prohlídka Mikulášské štoly v roce 2026: kolik zaplatíte a kam se nesmí

Duben 1945, poslední týdny války. Do pohraničního městečka v Krušných horách podle oficiálních stránek obce míří náklad, který má zmizet v podzemí: archiválie a hodnotné věci z německé říše. Kam přesně skončily, dodnes nikdo neví. O půl století později se na stejném místě objevil sudetoněmecký hledač Helmut Gaensel s bagrem a pevným přesvědčením, že v hlubinách odpočívá nejslavnější ztracený poklad 20. století. Po něm přišel americký investor Graeme Smith a s ním miliony korun. Jantarovou komnatu nenašel nikdo z nich. Spodní patra štoly ale zůstávají zatopená, a dokud je nikdo neprozkoumá, legenda má kde přežívat.

Duben 1945: co se podle obce ukrylo v Mikulášské štole

Mikulášská štola leží v dolní části Hory Svaté Kateřiny na Mostecku, kousek od hraničního přechodu do Saska. Obec ji označuje za největší a nejznámější štolu v Krušných horách. Středověcí horníci z ní dobývali stříbro a měď. Masiv kolem města podle obce protkalo celkem 64 štol, čtrnáct z nich nese vlastní jméno. Těžba prakticky utichla v 18. století.

Druhý život podzemí začal v roce 1936. Ve štole tehdy vzniklo hornické muzeum a návštěvníci se do ní dostali dávno předtím, než se slovo „adrenalin“ stalo turistickým lákadlem. Z muzea se ovšem brzy stal úkryt. V letech 1939 až 1945 sloužila chodba jako protiletecký kryt pro místní obyvatele.

Klíčovou větu historie formuluje obec opatrně: v dubnu 1945 zde „měly být ukryty archiválie a hodnotné věci z německé říše“. Inventář, jméno odesílatele ani číslo transportu jsme v otevřených pramenech nedohledali. Jenže právě tahle mezera v záznamech dala vzniknout všemu, co následovalo. Kdo hledá Jantarovou komnatu, potřebuje místo, kde se v posledních dnech války prokazatelně něco schovávalo. Mikulášská štola takové místo nabízí.

Samotná komnata přitom měla za sebou bouřlivou cestu. Podle muzea Carskoje Selo šlo původně o pruský dar Petru Velikému, který carevna Alžběta roku 1755 nechala instalovat v Kateřinském paláci. Za války jantarové panely odvezli nacisté do Královce. V roce 1944 je tam znovu rozebrali, naložili a odeslali neznámo kam. Tím se veškerá stopa láme.

Gaensel kopal, Američan platil: dvě dekády hledání pod Krušnými horami

Nejhlasitějším zastáncem české stopy se stal Helmut Gaensel. Podle zprávy Radia Praha z dubna 1998 se opíral o výpovědi starousedlíků a dalších pamětníků. Ti měli vyprávět o bednách, které ke konci války přivezla z Berlína zvláštní jednotka SS. Báňský úřad mu tehdy povolil zasáhnout a Gaensel nechal vybagrovat zasypané ústí štoly.

Spolupráce s radnicí se podle montánního přehledu na webu Velebil.net rozpadla kolem roku 2000, aniž by přinesla výsledek. Pátrání ale neusnulo. Od října 2001 se do podzemí pustila firma Ekodrill pod vedením Stanislava Klaudyho a organizaci i finance převzal americký občan Graeme Smith. V dubnu 2002 měli dělníci vyklizeno 230 metrů chodeb. MF DNES tehdy uvedla, že průzkum už spolkl 6 milionů korun. Za proměnou štoly v hornické muzeum dolování rud stál podle tehdejšího zpravodajství Petr Pakosta.

Další postup zastavila voda. Před plánovaným potápěčským průzkumem bylo nutné odkalit zatopené prostory a zklidnit průtok. Práce pokračovaly ještě v roce 2003, k nálezu beden ani jantarových panelů však nevedly.

Pod úrovní štoly se otevírá druhý svět. Proč ho dosud nikdo neprolezl

Prostorová představa pomáhá pochopit, proč legenda nezmizela. Nad úrovní Mikulášské štoly se podle obce nacházejí tři patra chodeb. Pod ní se systém propadá dál, až do hloubky 157 metrů. Celá tahle spodní část je zaplavená.

Voda tu přitom trápila horníky odjakživa. Historicky ji z nižších pater čerpalo velké vodní kolo poháněné náhonem od Nové Vsi v Horách. Bez trvalého odvodňování se hlubiny postupně naplnily a k vodě se přidaly závaly, odstřelené úseky i neprostupné chodby. Původní dokumentace se navíc zachovala jen útržkovitě. Z roku 1938 existuje náčrtek tehdejší prohlídkové trasy a po roce 1947 se podařilo obnovit 750 metrů chodeb v Mikuláši a zpřístupnit 400 metrů sousední štoly Kateřina až k jejich propojení.

Pro legendu je taková kombinace ideální. Turista vidí opravenou, nasvícenou a bezpečnou trasu. Pod jeho nohama přitom leží labyrint, kam se bez čerpadel, potápěčů a souhlasu úřadů nedostane nikdo. Podle nás to vysvětluje, proč se příběh o pokladu drží právě tady, a ne v desítkách jiných krušnohorských štol: hranice mezi poznaným a neznámým v Mikulášské štole fyzicky existuje a dá se k ní dojít.

Srovnání s dalšími lokalitami ukazuje silné i slabší stránky české stopy. Ve Štěchovicích na Praze-západ američtí vojáci v roce 1946 prokazatelně vyzvedli bedny s dokumenty Třetí říše, takzvaný archiv K. H. Franka. Podle historika Vladimíra Nálevky tahle kauza živila přesvědčení hledačů Gaensela a Josefa Mužíka, že v okolí čekají další skrýše včetně Jantarové komnaty. V Hoře Svaté Kateřiny podobně potvrzený odvoz chybí. Zato tu existuje skutečný důlní systém s doloženým válečným úkrytem. Hned za hranicí, v saském Deutschneudorfu, se navíc přes dvacet let kopalo. Radio Erzgebirge v roce 2018 shrnulo, že hledání vyvrcholilo v únoru 2008 a umělecké poklady ani Jantarová komnata se tam dosud neobjevily. Obě strany hranice tak pátraly ve stejném hornickém prostoru, každá ze svého konce.

Prohlídka Mikulášské štoly v roce 2026: kolik zaplatíte a kam se nesmí

Kdo chce vidět místo legendy na vlastní oči, nemusí nic složitě plánovat. Štola je podle oficiálního webu města Hora Svaté Kateřiny otevřená a prohlídky běží pravidelně. Přístupná je opravená trasa dlouhá zhruba 420 metrů, což potvrzuje i Český rozhlas Sever v létě 2026.

Praktické informace podle obce:

PoložkaÚdaj
Vstupné50 Kč dospělí, 20 Kč děti do 18 let
Otevírací doba (září až říjen)sobota 9 až 18 h, neděle 9 až 16 h
Poslední nedělní prohlídka45 minut před zavírací dobou
Rezervacejen pro skupiny nad 10 osob, e-mailem předem
GPS50°36′35,932″ s. š., 13°26′12,403″ v. d.

Otevírací dobu se vyplatí před cestou ověřit na webu obce, rozpis se mění podle sezony. Na trase stojí za pozornost zatopená studna hluboká přes 32 metrů a osmdesátimetrový komín, kterým horníci kdysi dopravovali vytěženou rudu na povrch. Právě u studny má návštěvník nejblíž k té části podzemí, kterou dosud nikdo neprozkoumal.

Provoz zastřešuje město ve spolupráci se státním podnikem DIAMO, s nímž na konci roku 2023 uzavřelo dohodu o využívání opuštěného důlního díla „štola Mikuláš (Nikolaj)“. Do nezabezpečených úseků se vstupovat nesmí. Vyhláška Českého báňského úřadu zakazuje vstup do označených či znepřístupněných důlních děl a jakékoli zásahy do starých důlních děl povoluje obvodní báňský úřad. Pokud by někdo chtěl cíleně pátrat po nálezech v terénu, narazí navíc na památkový zákon, který takovou činnost svěřuje oprávněným organizacím. Soukromý hledač tak může jít na prohlídku, ale k zatopeným patrům se dostane jen s úředním razítkem a pořádnou technikou.

Štítky Zdroje
#archeologie #poklad
  • Muzeum Carskoje Selo
  • Velebil.net – montánní přehled
  • Oficiální web města Hora Svaté Kateřiny
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Na Sutton Hoo vykopali loď plnou zlata, ale žádné tělo. O identitu mrtvého krále se přou dva rody

Na Sutton Hoo vykopali loď plnou zlata, ale žádné tělo. O identitu mrtvého krále se přou dva rody

Největší oppidum Čech mělo 120 hektarů a kamennou akropoli. Keltové u Prahy přitom stavěli bez malty

Největší oppidum Čech mělo 120 hektarů a kamennou akropoli. Keltové u Prahy přitom stavěli bez malty

Hrobku mayské královny natřeli rumělkou. Sulfid rtuťnatý pronikl kůží každého, kdo se dotkl pohřební výbavy holou rukou

Hrobku mayské královny natřeli rumělkou. Sulfid rtuťnatý pronikl kůží každého, kdo se dotkl pohřební výbavy holou rukou

Na zoraném poli u Kutné Hory leželo 900 let přes 2000 mincí. Příměs mědi a olova ve slitině může prozradit, odkud Přemyslovci brali stříbro

Na zoraném poli u Kutné Hory leželo 900 let přes 2000 mincí. Příměs mědi a olova ve slitině může prozradit, odkud Přemyslovci brali stříbro

Španělský admirál vyplul v červenci, aby předjel piráty. Monzuny přišly o týdny dřív a pět lodí s pokladem skončilo na útesech

Španělský admirál vyplul v červenci, aby předjel piráty. Monzuny přišly o týdny dřív a pět lodí s pokladem skončilo na útesech
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #david kubrt
  • #čínská auta
  • #sevis

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #česká republika
    • #válka na ukrajině
    • #důchody

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #fotbal
      • #ac-spart-praha
      • #fc-viktoria-plzen

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #pěstování
        • #čištění
        • #úklid

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #rajče
          • #hnojivo
          • #pěstování

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #med
            • #kuřecí maso
            • #cukr
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.