Záhadný objev v Egyptě: Zdánlivě obyčejná pouštní krajina vědcům zamotala hlavu
Nečekaný objev poblíž Abydosu znovu otevírá otázky o starověkém Egyptě. Komory vytesané ve skále, propojené s vodními tunely a bez jasného účelu.
Obsah článku
Na první pohled je to docela obyčejná pouštní krajina, kam byste možná ani nevyrazili na výlet. Jen písek, prach a dusivé vedro… kdo by sem dobrovolně chodil? Jenže právě tam, vysoko ve skalách poblíž Abydosu v Horním Egyptě, narazili vědci na jeden unikátní objev, jak redakce VědaŽivě zjistila, a ten objev jim pořádně zamotal hlavu.
Komory vytesané do skály: co se skrývá uvnitř
Všechno začalo docela nenápadně. Na vrcholcích skal si odborníci všimli otvorů, které na první pohled připomínaly vchody do jeskyní. Jenže když se odhodlali prohlédnout si je blíž, zjistili, že vedou do komor vytesaných hluboko ve skále.
A nemluvíme tu o žádných malých prostůrkách. Naopak. Některé komory mají kolem čtyř metrů na výšku a skládají se z několika místností. Někde jsou jen jedna nebo dvě, jinde klidně pět nebo šest. A co je zvláštní, uvnitř nenajdete žádné klasické egyptské zdobení, na jaké jsme zvyklí z hrobek nebo chrámů.
Místo toho tam na vás čeká něco docela jiného. Lavičky ve skále, výklenky a různé podivné prohlubně ve stěnách i podlaze. A aby toho nebylo málo, celé prostory se napojují na hluboké šachty a přírodní vodní tunely. Zkrátka dobře – všechno dohromady to má dozajista nějaký konkrétní účel, jenže ten nám zatím uniká.
Náboženství, nebo přírodní dílo? Názory se rozcházejí
A teď přichází to nejzajímavější. Odborníci se nemůžou shodnout, k čemu tyhle komory vlastně sloužily. Jedna teorie říká, že šlo o náboženské prostory. Oblast totiž leží poblíž pohřebiště Umm al-Kaab a propojení s oním světem by se tedy přímo nabízelo. Voda byla ve starověkém Egyptě považována za symbolickou cestu na onen svět. Takže by dávalo smysl, že některé rituály probíhaly právě na takhle odlehlých a těžko přístupných místech.
Jenže pak je tu druhý názor, který tvrdí, že komory mohly vzniknout přirozeně působením vody během tisíců let. A tady si člověk řekne: dobře, ale kdo by pak vytesal ty lavičky, výklenky a další prvky? To už nevypadá jako práce přírody. A navíc se tu stopy po lidech skutečně nacházejí. Jde například o keramické střepy a v jedné místnosti dokonce nápisy se jmény tří generací jedné rodiny. To by mohlo naznačovat nějaký lidský zásah nebo využití prostoru.
Zatím ale nic není jisté. Možná šlo o rituální prostory, možná o útočiště, nebo třeba o něco úplně jiného, co si dnes ani neumíme představit. Nějakou dobu to tedy pro nás bude ještě záhada.