Opravdu lidé ve středověku věřili, že je celý svět placka? Vůbec ne, ani Kolumbus nemusel nikoho přesvědčovat

Dnes existuje na internetu velmi hlasitá skupina, podle které je Země placka a její kulatost je jen konspirace propagovaná NASA a dalšími. Pokud tato myšlenka nenavazuje na středověk, odkud se tedy tento náhled vzal? Ani Kryštof Kolumbus totiž nemusel kulatost nikomu dokazovat, jeho cesta se týkala hlavně velikosti této koule. Tvar planety byl ovšem jasný dávno před jakoukoli středověkou vzdělaností.

Již staří Řekové či Římané

Veškeré propočty a matematické vzorce pracující s tělesy, objemy a obsahy jsme zdědili po našich antických předcích. Týká se to celé základní matematiky i přírodních zákonů. Muži a ženy starověku jasně hleděli přírodě do tváře a stanovovali základy všeho, na čem pozdější vědy staví. Kulatost Země samozřejmě nebyla výjimkou a vědělo se o ní už v 6. století před Kristem. Ani Pythagoras nebo Aristoteles o této skutečnosti nijak nepochybovali.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Římský občan Ptolemaios Alexandrijský sepsal v roce asi 150 před Kristem „Návod ke geografii“. Ačkoli jeho propočty nejsou zcela přesné, jde o výrazný posun kartografie a i zde je Země kulatá. Jeho následník, Eratosthénes z Kréty, se ve výpočtu jejího obvodu spletl jen o asi 6 500 kilometrů. Obě práce byly známé i ve středověku, stejně jako dnes. Není tedy žádné pochybnosti o tom, že znalost kulatosti patřila k obecné vzdělanosti.

Mýtus pozdějšího data než středověku

Kolumbus počítal s tím, že dorazí rychle do Číny, nicméně ani on nedokazoval nikomu kulatost Země. Jen byl přesvědčen, že je planeta mnohem menší. Navíc z jeho doby pochází nejstarší dochovaný glóbus. Práci Martina Behaima (údajně se narodil v Českém Krumlově) lze stále spatřit v muzeu v Norimberku. Jenže když se o kulatém tvaru planety vědělo už od antiky, kde se tedy zrodil onen mýtus Země jako placky?

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tento náhled na svět pochází z beletrie. V roce 1853 vyšla kniha „Život a cesty Kryštofa Kolumba“ od slavného Washingtona Irvinga. Tento autor perfektně propojoval romantiku a realitu a jeho knihy byly velmi živé. A právě zde se vyskytuje postava geografa katolíka, který Kolumba vyzve k prokázání kulatosti Země. Ovšem ani katolická církev tehdy neměla s tvarem problém. Spekulace se týkaly jen umístění a rotace.

Spor o velikost a geocentrismus

Jádrem polemik byl střed vesmíru, tedy geocentrismus versus heliocentrismus. K finální podobě přispěl ještě francouzský archeolog Antoine-Jean Letronne, který celý koncept vylepšil. Brojil totiž silně proti náboženství a katolíky zastávající kulatou Zemi označil za omezené zpátečníky. Bajka o placaté Zemi byla jeho nástrojem k jejich diskreditaci, protože vědci tehdejší doby věděli, že je to hloupost. Měli tedy ve sporu imunitu.

Letronne tímto způsobem postavil do kolbiště vědu a náboženství, protože chtěl demonstrovat ignorantství a nesmyslnost pojetí náboženské instituce. Dnešní plochozemci (či anglicky flatearthists) zakládají všechny své názory na několika YouTube videích a vypomáhají si Biblí. Krom toho jsou zcela imunní vůči důkazům, protože cokoli, co odporuje jejich pohledu na věc, je zmanipulovaná součást konspirace. Naštěstí jich není zase tolik.

S jakým nejzarytějším plochozemcem jste se setkali?

Zdroj: ThoughtCo